V posledních čtyřech dnech jsme pozorovali mezitýdenní nárůst počtu detekovaných případů, což souvisí s nárůstem rizikových kontaktů v populaci. Následující graf zobrazuje závislost čísla R, počítaného dle metodiky PES na redukci rizikových kontaktů (relativně vůči neepidemické situaci) dva týdny zpět. Číslo 100 na horizontální ose tedy odpovídá standardnímu počtu kontaktů mezi lidmi v únoru 2020, číslo 75 pak např. znamená snížení kontaktů o jednu čtvrtinu.
Pozn: Jednotlivé body jsou popsány čísly týdnů, R je počítáno vždy ve čtvrtek daného týdne.
Od začátku druhé vlny je závislost skoro perfektně lineární, v týdnech 46 a 47, (9.—22.11.) je reprodukční číslo menší, než by předpovídala přímka, v posledních dvou týdnech se hodnoty opět vrací na přímku. Co je příčinou „vybočení“, je nesnadné určit: nižší R v druhém z těchto týdnů by snad bylo možné přisoudit státnímu svátku, celkový pokles pak může souviset s menší ochotou lidí k testování (viz dále). Pro potvrzení je nicméně třeba další výzkum.
Ve světle těchto čísel se dá předpokládat, že současné rozvolnění, které jistě přinese nárůst počtu rizikových kontaktů, zvýší hodnoty R nad jedničku, což bude dříve nebo později znamenat návrat do vyšších stupňů systému PES.
Je jasné, že pokud chceme uvolňovat omezení bez toho, abychom je později museli opět zavádět, musíme epidemii omezovat jinými prostředky: testováním, trasováním a očkováním. Ani jedna z těchto alternativ u nás bohužel nefunguje a ani se nezdá, že by v dohledné době efektivně fungovat začala.
Co se týče testování, na vině kupodivu není nedostatek testovacích kapacit, ale jejich malé využívání. Podle průzkumu „Život během pandemie“ se v týdnech 46—47 nechala testovat méně než čtvrtina lidí, kteří pociťovali příznaky typické pro COVID. Viz následující graf.
Příčin tohoto stavu může být více, mezi nimi nesnadná geografická dostupnost testovacích míst, obava o výpadek příjmů (pracující respondenti přecházejí na nemocenskou, kde dostávají 60 % redukovaného základu mzdy – většinou jen 45-55 % hrubé mzdy).
Bohužel se vláda na svém zasedání 7.12.2020 neodhodlala dorovnat příjmy občanům, kteří jsou v karanténě či v izolaci. Připomeňme, že tento přístup je v mnoha zemích běžný, Spojené království platí nízkopříjmovým skupinám za karanténu či izolaci 500 GBP, Hong Kong platí za pozitivní test 650 USD. V ČR je navíc demotivace dvojnásobná, protože nemocenskou platí zaměstnavatel a může mu být jen složitě a neúplně kompenzována. Pokud na pozitivním testu výrazně tratí zaměstnanci i zaměstnavatelé, bude vůle k testování stále minimální. V České republice proto finanční motivaci pro izolaci i karanténu doporučoval i poradní orgán NERV.
Co se týče trasování, je třeba upozornit, že jeho efektivita je při daných kapacitách z podstaty věci tím větší, čím méně je trasovaných případů. Nicméně i kdyby bylo případů dostatečně málo na to, aby je hygieny zvládly, v cestě stojí podobná překážka jako u testování, a tou je neochota lidí odpovídat na trasovací volání a pravdivě hlásit rizikové kontakty. Podle posledních veřejných dat občané hlásí v průměru necelý jeden rizikový kontakt (přesněji 0.8 kontaktu).
V šetření „Život během pandemie“ lidé na konci listopadu v průměru reportovali okolo 14 lidí, s kterými jsou týdně osobně v kontaktu. Z toho s asi 4,5 lidmi byli v kontaktu alespoň 15 minut bez roušky. Číslo by bylo menší, pokud bychom se ptali na poslední dva dny. Na druhou stranu rizikoví lidé – tedy například ti co byli v kontaktu s nakaženým, mají symptomy – mají kontaktů nadprůměrně. Z dat výzkumu by tedy šlo odhadovat, že lidé by na hygienu měli hlásit v průměru alespoň 3 až 4 kontakty. To, že reálně hlásí jen 0,8 kontaktu může být dáno tím, že nejsou odhalováni, testováni a trasováni velmi aktivní mladší přenašeči s mnoha kontakty. A také tím, že lidé svoje kontakty nehlásí.
Tento stav nízké ochoty k testování a ke karanténě je způsoben již zmíněnou chybějící finanční motivací občanů i zaměstnavatelů a obecnou ztrátou důvěry ve schopnost vlády epidemii efektivně řídit. Bohužel nemůžeme předpokládat, že tento stav se podaří v blízké budoucnosti napravit. O to důležitější je rychlost vakcinace. Velká Británie začala očkovat dnes, tedy v úterý 8. prosince.
Zhruba platí, že pokud chceme udržet dané reprodukční číslo, pak se součin redukce kontaktů a procenta neočkovaných nesmí zvyšovat. Vycházíme-li z toho, že aktuální redukce kontaktů je 65% a nikdo není očkovaný, pak v případě, že bychom chtěli zvýšit kontakty o 10 % na 75 %, musela by být proočkovanost 14%, protože 75 % x (100 − 14) % = 65 %. Pro zvýšení o 20 % by se muselo očkovat 25 % a pro návrat na 100 % kontaktů by pak muselo být pročkováno 35 % (přičemž ve všech případech by musely zůstat zachovány stávající opatření osobní ochrany, jako například roušky). Jen v takovém případě by počet detekovaných nerostl. Pokud bychom chtěli současnou epidemiologickou situaci (ve které na Covid 19 stále umírá přibližně 100 lidí denně) zlepšit a dostat reprodukční číslo R pod hodnotu 1, musela by být proočkovanost samozřejmě vyšší.
Zatímco spolkový ministr zdravotnictví SRN Jens Spahn (CDU) vyzval tento týden jednotlivé spolkové země, aby dokončili výstavbu očkovacích center k 15.12., očkovací plán představený ministrem Blatným v pondělí 7.12. nepočítá s očkováním v ČR do konce roku 2020. Samozřejmě to souvisí s tím, že vakcína Astra Zeneca, která měla hrát ústřední roli v české vakcinační strategii, nezíská do konce roku ani předběžnou registraci. SRN je připravena očkovat vakcínou Pfizer od poloviny prosince, což znamená, že první občané SRN budou s vysokou pravděpodobností proočkováni v polovině ledna (počítá se se dvěma dávkami, ideálně v rozmezí 21 dnů). V této souvislosti jen Berlín připravuje 6 očkovacích center (mj. bývalá letiště Tegel a Tempelhof, velodrom v Prenzlauer Berg, zimní stadion Eriky Hessové atd.). Daleko pokročilo i Bavorsko, dle prohlášení ministryně zdravotnictví Svobodného státu Bavorsko Melanie Humlové má Bavorsko od 2.500 lékařů závazně přislíbenou podporu při očkování.
Vakcinační plán ČR je mnohem méně ambiciózní než plán SRN, přesto počítá s naočkováním 6.9 milionů lidí v příštím roce. V jarních měsících počítá s očkováním přibližně 1 milionu lidí měsíčně, což při dvou dávkách znamená kolem půl milionu očkování týdně. Zatímco SRN připravuje kolem 100 vakcinačních center, v ČR žádná taková centra budována nejsou. Stále se hovoří o tom, že podstatnou roli budou v očkování hrát praktičtí lékaři, ale nutnost týdně očkovat půl milionu lidí násobně překračuje jejich kapacity. O nevhodnosti využívat praktické lékaře mluví i strategie očkování v SRN zveřejněná 6. prosince tohoto roku.
https://www.bundesregierung.de/breg-de/themen/coronavirus/coronavirus-impfung-faq-1788988
Dovolíme si tři citace z tohoto textu:
Organizace a logistika externích očkovacích center je považovaná za jednodušší než integrace očkování do běžného zdravotnického provozu. Očkovací centra budou postavena jednotlivými spolkovými zeměmi, aby bylo možné očkovat větší počet osob za kratší dobu. Pokud by byly všichni občané, kteří se chtějí očkovat, očkováni jejich obvodním lékařem, trvalo by to podstatně déle než ve velkých očkovacích centrech, především v ohledu na to, že jsou potřeba dvě dávky v odstupu několika týdnů. Čím dříve bude očkováno mnoho osob, o to dříve může vakcína pomoci dostat pandemii pod kontrolu.
• Očkovací centra mohou garantovat správné uskladnění určitých očkovacích látek. Některé látky se totiž musí uskladnit při velmi nízkých teplotách, které nelze bez dalších opatření u obvodních lékařů a lékáren garantovat. Dalším argumentem je, že centra, ve kterých jsou očkovány stovky osob denně, umožňují zásobování velkými šaržemi očkovacích látek, které jsou spotřebovány před datem expirace. Tato efektivita je především důležitá v ohledu na počáteční nedostatek vakcín.
• Očkovací centra dále zjednodušují upřednostňování ohrožených osob, které mají z etických a zdravotnických důvodů přednostní přístup k očkování. To jsou například osoby s vysokou pravděpodobností těžkého průběhu Covid-19. Postupně, s rostoucím počtem vakcín, které budou k dispozici, a při splnění dalších logistických podmínek (jako je např. garance skladovacích prostor u praktických lékařů a v lékárnách), plánujeme přechod na „běžnou distribuci“.
Role vakcinačních center v první fázi je tedy klíčová. Je zřejmé, že rychlost, s jakou se podaří naočkovat kritickou část populace, je naprosto zásadní. Rozdíl jednoho či dvou měsíců může znamenat další vlnu pandemie a nutnost dalšího lockdownu s tisíci mrtvých a ekonomickými náklady ve výši stovek miliard Kč. Zpozdíme-li se s očkováním v porovnání s našimi sousedy, bude též dramaticky ohrožena konkurenceschopnost naší ekonomiky na evropském trhu.
V Praze, 8. prosince 2020
Za BISOP, z.ú. René Levínský, výkonný ředitel