Shrnutí
– Aktualizovaná strategie očkování z 22.12. je velkým krokem vpřed, ale stále se dostatečně nevěnuje těm nejzranitelnějším skupinám.
– Domovy seniorů (obyvatelé a pracovníci) a senioři nad 80 představují v ČR cca 600 tisíc lidí (6 % populace).
– Domovy seniorů jsou v první prioritní skupině, ale je potřeba urychleně naplánovat logistiku očkování v těchto zařízeních tak, aby mohla proběhnout co nejdříve, tedy v průběhu ledna a února 2021.
– Senioři nad 80 nejsou (na rozdíl od mnoha jiných zemí) v první prioritní skupině – doporučujeme zvýšit prioritu jejich očkování a nespoléhat při jejich identifikaci a objednávání pouze na webový objednávací portál.
Prioritní očkování těch nejzranitelnějších je cestou vpřed
Plošná opatření během jarní i podzimní vlny pandemie přivedla některé komentátory dění k logické otázce – proč omezovat všechny občany? Nebylo by lepší ochránit pouze ty nejzranitelnější skupiny? Ač se tato strategie zdála teoreticky lákavá, nepodařilo se ji úspěšně implementovat v žádné zemi.
Situaci změnil objev a schválení vakcíny proti nemoci Covid-19. Zde naopak přístup rychlého naočkování těch nejvíce zranitelných skupin přijala za svůj většina zemí, které sledujeme. K těm nejzranitelnějším skupinám patří zejména obyvatelé domovů důchodců a senioři nad 80 let.
Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo druhou, upravenou verzi očkovací strategie, datovanou 22.12. V mnoha oblastech představuje tato verze velký pokrok oproti verzi z 8.12. Podrobněji jsou rozpracované prioritní skupiny pro očkování, stejně tak některé logistické úvahy.
Přesto se domníváme, že je potřeba strategii dále upravit, zejména právě ve smyslu ochrany těch nejzranitelnějších. Své připomínky shrnujeme do dvou hlavních otázek – jak zařídit očkování v domovech seniorů a jak více prioritizovat seniory nad 80.
1. Jak bude zajištěno očkování v domovech důchodců v průběhu ledna/ února?
Je pozitivní, že současná verze strategie zahrnuje do první prioritní skupiny 1A (celkově cca 350 tisíc osob[1]):
– domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem (předpokládáme, že tím strategie myslí obyvatele těchto domovů, náš odhad je 50 tisíc lidí)
– zaměstnanci domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem, kteří přicházejí do přímého styku s pacienty nebo uživateli sociálních služeb (náš odhad je 100 tisíc lidí)
To je v souladu s praxí ostatních zemí, kde jsou domovy pro seniory zařazeny do první prioritní skupiny (Německo, Rakousko, Velká Británie – viz BISOP dokument – prioritní skupiny pro očkování ve vybraných zemích). Německo navíc k této skupině přiřazuje „osoby pravidelně pracující a pečující o starší lidi“, tedy sociální pracovníky zapojené v domácí péči.
Důvody pro první místo v pořadníku jsou prosté – vysoký počet úmrtí v těchto institucích. Francie například udává, že třetina úmrtí na Covid proběhla v domovech důchodců, i když v nich bydlí pouze 1,5 % populace. Data ze Spojených Států uvádějí, že 39 % úmrtí na Covid je v domovech seniorů, ve kterých žije 3 % obyvatel.[2]
Ač strategie prioritizuje domovy seniorů, není z ní jasné, jak bude zajištěna logistika očkování obyvatel a pracovníků domovů důchodců. Na straně 15 strategie ukládá MPSV a krajům za úkol „vytipovat zařízení sociální péče, předat informace o počtech osob majících zájem o očkování, možnosti zajistit očkování vlastním praktickým lékařem atd. spádovým očkovacím centrům“.
Například v Německu se počítá s administrací vakcíny v těchto zařízeních pomocí mobilních očkovacích týmů. Ve Francii připravili pro domovy seniorů 45 stránkový návod, jak postupovat při očkování.
Ptáme se tedy: jak je plánována logistika pro domovy důchodců v ČR, aby bylo možné tuto velmi rizikovou skupinu naočkovat co nejdříve? Bylo by v ČR možné využít armádní očkovací týmy (stejně jako se osvědčila armáda pro mobilní odběrové týmy při testování)? Jakou roli v tomto klíčovém očkování budou mít kraje?
2. Proč nechráníme, na rozdíl od jiných zemí, nejdříve nejvíce zranitelné osoby nad 80 let?
Současná verze očkovací strategie rozděluje občany do tří skupin – úzce definované první skupiny 1A, (odhadem 3 % obyvatel), široké skupiny 1B (35 % obyvatel) a zbytku občanů bez prioritizace.
Zdroj: očkovací strategie ČR z 22.12., naše odhady počtů na základě veřejně dostupných dat.
Senioři nad 80 let jsou součástí druhé široké prioritní skupiny 1B (jako všichni senioři nad 65).
Je dobře, že strategie zmiňuje, že u nich bude provedena „prioritizace podle věku od nejstarších osob“, ale není jasné, jak k ní dojde a kdo ji bude provádět. Současně není vyjasněná priorita oproti jiným skupinám, zejména oproti osobám mladším než 65 let s chronickým onemocněním (jejichž počet odhadujeme na 1,2 milionu).
Ve většině jiných zemí na základě epidemiologických dat a matematického modelování postupují mnohem systematičtěji podle věku.
Důvody tohoto rozhodnutí jsou nasnadě – pravděpodobnost úmrtí na COVID-19 se prudce zvyšuje s věkem. Ministr zdravotnictví SRN Spahn ve svém zdůvodnění prioritizace pod titulkem „ochránit ty nejslabší je první cíl“ uvádí, že každý druhý zemřelý na Covid je člověk nad 80, a proto je třeba jim dát přednost. V grafu z USA níže jsou data, kterými americká CDC zdůvodňuje své rozhodnutí upřednostnit seniory – přes 1 100 úmrtí/ 100 000 pro skupinu nad 85 oproti „pouhým“ 143 úmrtím/ 100 000 pro skupinu 65—74.
Zdroj: Prezentace ACIP z 20.12. 2020, vysvětlující změnu americké prioritizace
Zajímavá je otázka dalších chronických nemocí, tzv. komorbidit. Například ve Velké Británii (viz graf) jsou senioři nad 80 druhá prioritní skupina (v grafu červeně) společně se zdravotníky a sociálními pracovníky v první linii, poté senioři 75—79 , poté 70—74 let a až po nich klinicky extrémně zranitelní jedinci (pouze 3 % populace, mnohem úžeji definovaná skupina než v české strategii), poté osoby 65—69, a až poté další osoby 16—65 s nemocemi, které představují vysoké riziko vážné nemoci a smrti (13 % populace).
Zdroj: očkovací strategie Velké Británie, s věkem jako hlavním kritériem, odhady počtů BBC/Omnicalculator.
Logika zvýhodnění věkového kritéria oproti komorbiditám v sobě též zahrnuje úvahu, že komorbidity s věkem korelují. Své odhady uvádí ve strategii Francie: do skupiny nad 65 let patří 13 milionů osob (19 % populace). Z nich má alespoň jednu komorbiditu 9,6 milionů (téměř 75 % této kohorty). Navíc lze předpokládat, že procento lidí s komorbiditou se zvyšuje s věkem (tedy bude vyšší ve věkové skupině nad 80 let než ve věkové skupině 65—69).
To jsou vše argumenty pro důslednější aplikaci prioritizace podle věku také v ČR. Počty seniorů v pětiletých intervalech jsou v ČR následující:
Pokud bychom se rozhodli seniory nad 80 let po vzoru jiných zemí upřednostnit, je též třeba zařídit odpovídající logistiku. Strategie předpokládá, že se občané budou registrovat na očkování pomocí jednotného webového portálu. Skutečně si myslíme, že je to nejvhodnější systém pro seniory? Nebudeme tím znevýhodňovat seniory obecně a zejména ty z nižších socioekonomických skupin?
Otázkou je i vzdálenost do očkovacích center. V oblasti testování spočítali datoví žurnalisté z portálu iRozhlas, že čím dále to mají lidé k odběrovému místu, tím méně se nechávají testovat. V případě seniorů může být tento efekt ještě větší.
V Británii například seniory nad 80 let, jejichž očkování probíhá už od 8.12., doporučí na očkování jejich praktik. Přímo ordinace praktiků se pak s nimi telefonicky spojí a domluví termín i způsob dopravy na očkovací místo. Při telefonátu je navíc možné odpovědět na otázky, probrat případné obavy z očkování či individuální situaci. Telefonát (ve srovnání s přihlašováním se na web) z tohoto důvodu zvýší pravděpodobnost, že senior očkování podstoupí.
Co nám hrozí, pokud nebudeme správně prioritizovat ty nejzranitelnější
Představme si situaci, že v jiných zemích EU se brzy (například do konce února) podaří naočkovat většinu domovů důchodců a populace nad 80 let. Vzhledem k tomu, že určitá ochrana nastává už u první dávky vakcíny, dopad na nižší počty hospitalizací a úmrtí nastanou již v únoru či březnu. Počet případů v populaci bude možná stále vysoký, ale velká část nejvíc rizikových skupin bude ochráněna.
Pokud by ČR zvolila současnou strategii, může se stát, že na některé ze 400 tisíc seniorů nad 80 let přijde řada až při dodávkách většího počtu vakcín mezi dubnem a červnem. Snížení počtu hospitalizací a úmrtí díky proočkování této skupiny tedy může nastat mnohem později než v jiných zemích.
Do nejzranitelnější skupiny domovů seniorů (obyvatelé a pracovníci) a seniorů nad 80 let patří v ČR cca 600 tisíc osob, cca 6 % obyvatel ČR. Pokud ochráníme tuto rizikovou skupinu přednostně, uleví se i zbytku společnosti.
Doufáme, že Ministerstvo zdravotnictví vezme tyto úvahy v potaz při dalším plánování vakcinace.
Eva Blechová, René Levínský, Laboratoř veřejných politik BISOP
[1] Odhad BISOP, kvantifikace skupin není součástí strategie.
[2] V tuto chvíli ukazují klinické studie, že vakcína Pfizer zabraňuje těžkému průběhu nemoci a úmrtí na Covid-19, ale nevíme, zda též zabraňuje tomu, aby se člověk nakazil a poté nakazil další osoby. To neznamená, že tomu tak není, ale data zatím nejsou k dispozici.