Tabulka prioritizace zdravotníků do čtyř skupin z německého doporučení komise STIKO (která byla poté částečně pozměněna německým ministerstvem zdravotnictví, poslední verze zde)
Někteří zdravotníci ukončí svůj náročný rok 2020 první dávkou vakcíny Pfizer, která dorazí do ČR 26. prosince večer. To je skvělá zpráva. Jenže zůstává otázka: kteří zdravotníci to budou?
Česká strategie očkování z 8.12. mezi zdravotníky nerozlišuje – na seznamu jsou v rámci skupiny “zdravotničtí pracovníci a pracovníci orgánů ochrany veřejného zdraví” nejdříve vyjmenovány různé podskupiny, ale v poslední odrážce jsou zahrnuti “ostatní zdravotničtí pracovníci, zubní lékaři, farmaceuti.” Takže všichni. (Doplnění k 30.12. – nová strategie z 22.12. už zařazuje některé zdravotníky do první skupiny 1A, všechny ostatní do 1B, více k nové strategii zde).
Ministerstvo zdravotnictví nevidí užitečnost přesnějšího pořadí. Například 17. prosince odpovídá Roman Chlíbek, vedoucí pracovní epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti, Deníku N takto:
„Nechystáme žádný konkrétní pokyn pro nemocnice, co se týče předběžných seznamů zájemců o očkování. Ani nevíme, k jakému užitku by byl. Je to věcí jednotlivých nemocnic“.
Nemocnice ale čekají na instrukce Ministerstva zdravotnictví:
“Seznam zdravotníků, kteří by měli zájem o očkování, doposud nevzniká,“ potvrzuje mluvčí FN Olomouc Adam Fritscher. Seznamy zatím nedělají ani ve FN u sv. Anny v Brně. Také FN Hradec Králové zatím neví, kolik lékařů a sester se nechá očkovat. „V první dávce by mělo do naší nemocnice dorazit zhruba 300 až 500 vakcín, zatím čekáme na instrukce ministerstva zdravotnictví. Pokud by naši zdravotníci neměli zájem, pak vakcíny určitě použijeme jinak,“ říká náměstek nemocnice Zdeněk Tušl ve stejném článku.
Pokud by to přece jenom bylo “k užitku” ať už Ministerstvu zdravotnictví nebo ředitelům nemocnic, přeložili jsme pořadník z německé a rakouské strategie (německá byla posléze upravena nařízením Ministerstva zdravotnictví, budeme ji aktualizovat).
Ve strategii Německa i Rakouska se zdravotničtí pracovníci totiž rozdělují do několika skupin podle pravděpodobnosti nakažení koronavirem. Celkové strategie dalších evropských zemí založené na datech a na analýzách jsme popisovali v naší tiskové zprávě.
Možná je k užitku si připomenout, že hlavním cílem vakcinace je ochránit životy a ztracené roky života, omezit společenské a ekonomické dopady, najít cestu ven z epidemie. Opravdu nejde o to, “kdo bude mít zájem” se nechat očkovat. Jde o vrcholný zájem státu, abychom zvládli co nejdříve očkovat ty nejrizikovější. Německý ministr zdravotnictví Spahn: “Naším prvním cílem je ochránit ty nejslabší.” Proto také v Německu i Rakousku začínají ve stejnou dobu s domovy důchodců a seniory nad 80 let a s prioritními zdravotníky, ve Velké Británii mají domovy důchodců a senioři starší 80 let dokonce před zdravotníky přednost.
První na řadě jsou pochopitelně v obou zemích zdravotníci na urgentním příjmu, v záchranné službě nebo na Covid oddělení. Zdravotníky, kteří mají menší riziko a přijdou tedy na řadu později, jsou pak například dermatologové (Rakousko) či pracovníci center dárcovství krve (Německo). Přestože se například Rakousko a Německo plně neshodují v prioritizaci zdravotníků, například zdravotníci pracující na ORL v Rakousku jsou první skupině, zatímco v Německu jsou až ve druhé, je zjevné, že za rozdělením do skupin stojí analýzy postavené na datech a snaha o spravedlivé rozdělení cenné vakcíny. Je za tím vidět víc práce než v české strategii typu “všichni”. *
Pro pořádek je třeba poznamenat, že některé země toto rozdělení zdravotníků nepraktikují. Velká Británie očkuje jako svoji druhou prioritu (po seniorech nad 80 let a obyvatelích a pracovnících domovů seniorů) všechny “frontline health and social workers”, tj. zdravotnické a sociální pracovníky v první linii, aniž by oficiální dokumenty uváděly přesnější definici.
Spojené státy do své první skupiny opět zahrnují domovy seniorů, ale také zdravotníky, které definují jako “všechny placené a neplacené osoby sloužící ve zdravotnických zařízení, kteří mají potenciál pro přímý či nepřímý kontakt s pacienty nebo infekčními materiály”. I když má americké CDC definici prioritních zdravotníků mnohem širší než Rakousko či Německo, je výsledkem složitých úvah a diskusí, které jsou předloženy veřejnosti jako jasné vysvětlení.
Příběh z Ameriky ale ilustruje problémy netransparentního pořadníku. Ve fakultní nemocnici ve Stanfordu použilo vedení blíže nespecifikovaný a s nikým neprodiskutovaný algoritmus pro rozdělení prvních dávek vakcíny tento týden. Z 5000 jich ale jenom 7 připadlo na mladé lékaře (tzv. “residents”), kteří jsou často v první linii. Přednost dostali například výše postavení a starší lékaři. Mladí lékaři proti tomu protestovali s transparenty jako “první v místnosti, poslední ve frontě” nebo “za poslední hodinu jsem viděla 16 pacientů s Covidem” (viz obrázek převzatý z webu ProPublica). Vedení nemocnice se omluvilo a snaží se chybu napravit.
Nejde totiž jenom o efektivitu očkování a zachráněné životy. Svým laxním přístupem si tu Ministerstvo zdravotnictví zahrává se základními principy spravedlnosti a transparentnosti celého procesu. Dopady na již tak nízkou důvěru občanů ve stát mohou být dalekosáhlé a dlouhodobé.
Eva Blechová, Laboratoř veřejných politik BISOP
Prioritní skupiny z německé a rakouské strategie – italikou zdravotnické skupiny
| Prioritní skupina | Německo (poznámka: toto je původní tabulka navržená STIKO, ta byla posléze upravena nařízením Ministerstva zdravotnictví– aktualizovaná verze zde) | Rakousko |
| 1 | – Obyvatelé domů pro seniory a zaměstnanci těchto zařízení (zejména ti, kteří přicházejí do osobních kontaktů s pacienty) – Osoby starší 80 let – Zdravotníci první kategorie, kteří bud pracují s ohroženými skupinami nebo mají vysokou pravděpodobnost nakažení: — Urgentní příjem — Záchranná služba — Zdravotnický personál v kontaktu s kapénkami (např. provádějící bronchoskopie, In a Extubace) — Personál pracující s pacienty s potlačenou imunitou, po transplantaci, s onkologickým onemocněním — Personál pracující se staršími lidmi — Paliativní týmy — Mobilní očkovací jednotky | – Obyvatelé domů pro seniory a zaměstnanci těchto zařízení – Osoby starší 80 let – Zdravotníci první kategorie, kteří bud pracují s ohroženými skupinami nebo mají vysokou pravděpodobnost nakažení: — Urgentní příjem — Záchranná služba Lékaři pečující o COVID-19 pozitivní — Zdravotnický personál v kontaktu s kapénkami (např. provádějící bronchoskopie, pracující s dutinou ústní, ORL) — Zaměstnanci laboratoře zpracovávající COVID-19 materiály — Zdravotníci z oddělení geriatrie, hemato-onkologie — Zdravotnický personál pracující s pacienty po transplantaci, pracující na neonatologii či v porodnictví |
| 2 | – Osoby ve věku 75-79 let – Osoby s mentálním hendikepem v ústavní péči – Zdravotníci pečující o osoby s mentálním hendikepem – Osoby s trisomií 21. chromozomu – Zdravotníci v pozicích s vyšší pravděpodobností vystavení viru: — Infekční oddělení — Praktičtí lékaři a pediatři — Zdravotníci a pracovníci podílející se na převozu urgentních pacientů/pacientů v záchranné službě — Pracovníci klinik a oddělení ORL, očního a zubního lékařství (především v úzkém kontaktu s pacienty) — Personál v odběrových centrech — Pracovníci pracující v oblasti veřejného zdravotnictví s kontaktem s pacienty — Pracovníci na pohotovosti | – Osoby ve věku 75-79 let – Pracovníci v oblasti mobilní a nepřetržité (24h) péče (zdravotní i sociální) – Osoby s předchozím onemocněním, které je vystavuje vysokému riziku – Osoby pro transplantaci – Osoby s triosmií 21. chromozomu – Osoby s fyzickým, nebo mentálním hendikepem v ústavní péči – Zdravotníci v pozicích s vyšší pravděpodobností vystavení viru: — Infekční oddělení — Lékaři na pohotovosti — Praktičtí lékaři a pediatři — Oftalmologové — Očkovací personál — Zaměstnanci veřejného zdravotnictví v kontaktu s jinými osobami a pacienty |
| 3 | – Osoby ve věku 70-74 let – Osoby po transplantaci – Osoby s předchozím onemocněním, které je vystavuje vysokému riziku – Obyvatelé a pracovníci v ubytování pro více osob (tzv. ubytování pro žadatele o azyl, lidi bez domova atd.) – Osoby s blízkým kontaktem s těhotnými ženami – Osoby s blízkým kontaktem a ty, které pečují o osoby s vysokým rizikem – Zdravotní pracovníci se středním rizikem vystavení viru a důležití pracovníci v administrativě/správě zdravotních zařízení: — Ostatní zdravotnický personál ambulantní a lůžkové péče v kontaktu s pacienty — Pracovníci center dárcovství krve — Úklidový personál klinik, nemocnic a lékařských praxí — Personál pracující ve stacionárních očkovacích centrech — Nezdravotnický personál v nemocnicích – IT zaměstnanci, lékařští technici —Pracovníci veřejného zdraví bez kontaktu s pacienty | – Osoby ve věku 70-74 let – Osoby s předchozím onemocněním, které je vystavuje zvýšenému riziku, např.: — Osoby s mentálním či tělesným hendikepem mimo ústavní péči (u tělesného handicapu musí mít tento handicap vliv na průběh COVID infekce a následky) — BMI > 30 — Osoby na hemodialýze a s chronickým onemocněním ledvin — Osoby s chronickým onemocněním jater — Imunodeficientní osoby — Osoby s diabetem, fibrilací síní, koronárním onemocněním srdce, srdečním selháním, arytmií — Osoby s cerebrovaskulárním onemocněním — HIV pozitivní — Osoby s autoimunním onemocněním — Osoby s onkologickým onemocněním — Arteriální hypertenze — Osoby s chronickou obstrukční plicní nemocí a astmatem — Osoby s revmatologickým onemocněním – Zdravotní pracovníci se středním rizikem vystavení viru a pracující v administrativě/správě zdravotních zařízení — Personál oddělení a klinik, které nebyly výše jmenované a mají střední riziko nákazy, např. dermatologie, ortopedie — Personál pracující v sanatoriích Personál zajišťující úklid zdravotních zařízení — Ostatní nelékařský personál v zavedených i mobilních pracovištích včetně lékáren — Pracovníci IT a zdravotnické techniky — Zaměstnanci ve veřejném zdravotnictví, kteří nemají kontakt s dalšími osobami/pacienty – Žadatelé o azyl v azylových zařízeních a zaměstnanci těchto zařízení – Osoby v ubytování pro lidi bez domova a zaměstnanci těchto zařízení – Osoby v blízkém kontaktu s těhotnými ženami – Zaměstnanci sociální péče včetně zaměstnanců pohřebních ústavů |