Monitoring trasování 2 (za období 16. – 26. 11.2020)

V pátek 27.11. zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví na svém webu data o trasování v novém formátu. V tomto monitoringu používáme čísla z tohoto nového reportu včetně hypotéz o tom, v čem se nová metodologie liší od té předešlé. Samozřejmě bychom ocenili, kdyby MZ tuto změnu vysvětlilo.

Doporučení – aktuální priority pro zlepšení trasování

1. Nastavit jasné cíle a klíčové metriky (key performance indicator/ KPI)  trasování.

2. Vysvětlit metodologii pro “nový” formát reportu (od 26.11.).

3. Zaměřit se na zvýšení rychlosti trasování zejména o víkendech, vysvětlit příčinu nízké rychlosti v Plzeňském kraji.  

4. Nový způsob výpočtu dochází k 0,8 rizikových kontaktů/pozitivního za poslední měsíc. I to je důvod věnovat pozornost klíčové otázce zvýšení spolupráce občanů (testování, nahlašování rizikových kontaktů, dodržování izolace/karantény). Jaká je analýza příčin problému? Jaké jsou navrhované kroky? 

Shrnutí analýzy dat 

– Celkové procento vyřešených případů je blízké 100 % případů, ale není zjevné, co znamená “vyřešený” případ (zda se jedná telefonát či pouze oznamovací SMS). 

– Rychlost trasování pozitivních případů i rizikových kontaktů  je v novém formátu reportu výrazně vyšší než ve starém formátu, ve všedních dnech mezi  74 – 91 % (oproti stanovenému cíli 90 %).

– O víkendech (v tomto týdnu zejména v sobotu 21.11.) tato čísla významně klesají (na 64 % pro pozitivní případy a 59 % pro rizikové kontakty).

– Rychlost trasování ve většině krajů je srovnatelná, výjimkou jsou výrazně nižší hodnoty pro Plzeňský kraj s 36 % pozitivních a 58 % rizikových kontaktů vytrasovaných do 24 hodin. Není jasné, co je toho příčinou. 

– Průměrný počet rizikových kontaktů (RK) na jednoho pozitivního je v novém formátu reportu mnohem nižší než ve starém formátu (cca. 1 kontakt/pozitivního za poslední týden, 0,8 průměr za poslední měsíc). 

Hlavní dotazy na Ministerstvo zdravotnictví

– Podle jakých kritérií posuzujete kvalitu a efektivitu trasování? Po dosažení jakých kvantifikovatelných parametrů (KPIs) je podle vás trasování funkční a připravené na rozvolňování/potenciální 3. vlnu?

– Jak pracujete na zvyšování efektivity a kvality trasování? Jaké kroky provádíte k tomu, aby se:

–> zvýšil podíl pozitivních případů a rizikových kontaktů vytrasovaných do 24 h v Plzeňském kraji? 

–> snížil propad činnosti v celé ČR o víkendech?

– Jak si vysvětlujete nízký počet rizikových kontaktů/pozitivního (0,84 za posledních 30 dní)? 

– Jaké kroky plánujete ke zvýšení spolupráce občanů (nahlašování rizikových kontaktů, chození na testy, dodržování izolace/karantény)?

– Kdy budou pravidelně zveřejňována data o všech prodlevách v procesu (od indikace na test po telefon rizikovému kontaktu) a o procentech nepropojených případů?

* Co znamená “procento vytrasovaných pozitivních”? Přebíráme zde slovník používaný v reportech poskytovaných Ministerstvem zdravotnictví (anglicismy “trasování”, “trasovači”) místo českého, ale delšího “vyhledávání rizikových kontaktů”.Proces “trasování” je znázorněn na schématu LINK NA SCHÉMA v postu “kontext a cíle”. Nový pozitivní výsledek testu se v daném okamžiku objeví informačním systému Daktela (bod D). Začíná proces kontaktování (“trasování”) pozitivního. V okamžiku E proběhne rozhovor s pozitivním, kdy mu “trasovač” nařídí zůstat v izolaci a současně vyhledává jeho/její rizikové kontakty (dále RK). Ty zanese do informačního systému. Začíná proces kontaktování (“trasování”) rizikových kontaktů, který končí bodem F (rizikovým kontaktům “trasovač” nařizuje karanténu).

Poznámka: nový report je datovaný 26.11. a obsahuje data za různá časová období – u některých indikátorů od 16.11., u jiných až od 21.11. Protože nemá smysl kombinovat data ze starého a nového reportu, uvádíme zde časové období podle nového reportu.

Graf A

Procento pozitivních případů a rizikových kontaktů vyřešených celkem ke 30.11. , celá ČR (poznámka: víkendy a svátky vyznačeny šedivým pozadím)

Komentář: 

• V novém reportu se objevuje graf “procento vyřešených případů z celkového počtu”. Bylo by dobré upřesnit, co znamená “vyřešeno”. Část případů je “řešena” hovorem pracovníka KHS/call centra s pozitivním nebo s rizikovým kontaktem. Pokud se nepodaří případ tímto způsobem dořešit do 48 hodin, je občanovi zaslána pouze informační SMS. 
• Čísla za sledované dny (s výjimkou posledního) se pohybují blízko 100 % případů, což není překvapivé, pokud zahrneme oba způsoby řešení. 
• Do budoucna by bylo zajímavé zahrnout do reportu rozdělení na případy řešené telefonátem/řešené SMS/jinak (například situace v institucích typu Domov seniorů nebo LDN). 
• Další otázkou zůstává, zda jsou v systému Daktela skutečně všechny pozitivní případy. Podle našich přibližných výpočtů číslo “nových vytvořených pozitivních případů vytvořených v trasovacím call centru” odpovídá počtu nových případů hlášených MZ (rozdíly jsou v řádu desítek případů, což může být způsobené časovým posunem mezi dny).

Rychlost trasování je klíčovým parametrem jeho účinnosti. COVID-19 se nejvíce šíří v jednotkách dnů kolem nástupu symptomů: včasná reakce je proto zásadní.

Jaké je procento případů, které se podaří vytrasovat do 24 hodin?

• Pro pozitivní to znamená 24 hodin od chvíle, kdy se v systému Daktela objeví výsledek testu (prodleva mezi bodem D a E).
• Pro jejich rizikové kontakty to znamená 24 hodin od chvíle, kdy byl proveden telefonát s pozitivním (prodleva mezi bodem E a F).

Graf B

Procento pozitivních případů a rizikových kontaktů vyřešených do 24 hodin, 19.-26.11., celá ČR (poznámka: víkendy a svátky vyznačeny šedivým pozadím)

Graf C

Procento pozitivních případů a rizikových kontaktů vyřešených do 24 hodin, průměr za období 18.-24.11., po krajích (podle reportu z 26.11., horní panel – pozitivní případy, dolní panel – rizikové kontakty)

Komentář

• Tato čísla jsou řádově vyšší než čísla reportovaná v týdnu od 9.-15.11. (viz. náš report z minulého týdne). Pravděpodobně se jedná o metodologickou změnu: v předchozí verzi reportu 24 hodin znamenalo “vytrasováno do půlnoci toho samého dne, ve kterém se případ objevil v Daktele”. V tom případě záleželo velmi na tom, zda jsou pozitivní případy zaneseny do systému Daktela ráno či večer (například pokud bylo hodně případů zaneseno večer, nebylo možné dosahovat vysokých procent). Nová metodologie pravděpodobně počítá skutečných 24 hodin od předání případu (například od 10 hodin dopoledne do 10 hodin dopoledne následujícího dne). To je samozřejmě lepší indikátor, prosíme o potvrzení, že je tato naše hypotéza správná. 
• V “nových číslech” se procento pozitivních případů vyřešených do 24 hodin pohybuje ve všedních dnech mezi 74 – 91 % pro období 18.-24. 11. (srovnej se stanoveným cílem 90 %).
• Pro období 18.-24. 11. je průměrné procento vyřešených pozitivních případů do 24 hodin 84 % pro pozitivní a 86 % pro rizikové kontakty.
• Procento rizikových kontaktů vyřešených do 24 hodin se ve všední dny pohybuje mezi 89 – 91 % pro období 18.-24. 11. (srovnej se stanoveným cílem 90 %). 
• O víkendech tato čísla významně klesají (na 64 % pro pozitivní případy a 59 % pro rizikové kontakty v sobotu 21.11.).
• Rychlost ve většině krajů je srovnatelná, výjimkou je Plzeňský kraj s výrazně nižšími hodnotami 36 % pozitivních a 58 % rizikových kontaktů vytrasovaných do 24 hodin.

Graf D

Průměrný počet vytrasovaných rizikových kontaktů/pozitivního za posledních 7 dní (18.-24.11.), po krajích

Komentář

• V “nových číslech” poklesl průměrný počet rizikových kontaktů/pozitivního na 1,00 za posledních 7 dní, report též zmiňuje 0,84 jako průměr za posledních 30 dní. 
• Tato čísla jsou výrazně nižší než čísla reportovaná v týdnu od 9.-15.11. (viz. náš report z minulého týdne). V posledních týdnech byl počet RK/pozitivního v rozmezí 2,3 – 2,7. 
• Je zjevné, že se jedná o změnu metodologie – pravděpodobně nový report zohledňuje všechny pozitivní a počítá tedy počet rizikových kontaktů v průměru. Předešlý způsob reportování vyřazoval z výpočtu ty pozitivní, kteří nehlásili žádné rizikové kontakty a tím průměr zvyšoval. Budeme rádi, když MZ potvrdí nebo vyvrátí tuto naši hypotézu. 
• Počty se navíc podstatně liší po krajích – od 0,26 kontaktu v Plzeňském kraji až po 1,27 v Moravskoslezském kraji. 

Vracíme se tedy k naší analýze příčin nízkého počtu vytrasovaných kontaktů z minulého týdne a upřesňujeme ji o “nová” data (která pro tyto účely považujeme za přesnější než “stará” data).

1. skutečné snížení počtu kontaktů

• K částečnému omezení kontaktů určitě dochází kvůli zavedení plošných opatření v průběhu září a října.
• Přesto je číslo 1 rizikový kontakt/pozitivního v posledním týdnu (a průměr 0,84 za poslední měsíc) překvapivě nízké. 
• Podle sociologického průzkumu PAQ “Život v pandemii” měli respondenti v období 26. 10. – 8. 11. v přímém osobním kontaktu trvajícím aspoň 5 minut kontakt se 13 lidmi. 
• Nelze přímo srovnávat počty kontaktů PAQ a trasování: definice “blízkého kontaktu” hygieniků je restriktivnější (15 minut, méně než 2 metry, bez roušky a pouze 48 hodin před propuknutím symptomů) a věková struktura pozitivních je pravděpodobně jiná než vzorku PAQ. PAQ bude vždy vykazovat vyšší čísla než trasování. Přesto je poměr 13:1 překvapující.
• Pro srovnání – v průběhu jarního pilotu Chytré karantény na KHS Jihomoravského kraje v týdnu od 6.-12. 4. byl počet nahlášených rizikových kontaktů přibližně 4, zatímco ten samý týden respondenti PAQ hlásili 9 kontaktů, tj. poměr 9:4 (2,25).  
• Naše hypotéza je, že snížení počtu kontaktů není pravděpodobně hlavní příčinou nízkého počtu nahlášených rizikových kontaktů. Podpůrným argumentem jsou i velké rozdíly mezi počty RK/pozitivního po krajích. 

2. Neochota občanů identifikovat své rizikové kontakty

Nahlásit rizikové kontakty znamená poslat je do desetidenní karantény, která představuje podstatné omezení ekonomické i osobní. V médiích a na sociálních sítích se vyskytují neověřené příběhy o tom, že lidé nenahlašují kontakty nebo že zaměstnavatel žádá pozitivního o nenahlášení jeho rizikových kontaktů z obav z ochromení fungování firmy.

3. Pokles kvality hovorů s pozitivními

Vzhledem k mohutnému navýšení počtu pozitivních případů pracovaly KHS v posledních týdnech pod velkým časovým tlakem. Ten jim pravděpodobně neumožnil provést rozhovor s pozitivním ve stejné kvalitě, ve které ho provádějí ve standardním režimu. Důraz na rychlost řešení případů se projevil také na reportované délce telefonátu s pozitivním (ta byla v září průměrně 12 minut, ve sledovaném týdnu se snížila na cca 9 minut (i díky využití tzv. samoreportování).

4. Nezanesení všech rizikových kontaktů do systému Daktela

Je též možné, že někteří pracovníci KHS obvolají rizikové kontakty bez využití jednotného informačního systému Daktela. Vytrasovaných rizikových kontaktů je tedy ve skutečnosti více, ale neobjevují se ve statistikách. Tuto hypotézu podporují i velké rozdíly mezi kraji. 

Není také jasné, kde jsou ve statistice vidět pozitivní případy a jejich rizikové kontakty v institucích (například v zařízeních sociálních služeb či ve zdravotnických zařízeních). Možná jsou z této analýzy vyloučeny, v opačném případě by průměr navyšovaly (vyšší desítky rizikových kontaktů na jednoho pozitivního). 

5. Další faktory

K analýze dalších faktorů by bylo potřeba disponovat detailnějšími daty. Bylo by možné například analyzovat počty rizikových kontaktů u jednotlivých trasovačů, délky hovorů po krajích/operátorech, distribuci počtu kontaktů (kolik pozitivních má 0 kontaktů, kolik 1, 2 atd. a jak se tato distribuce mění v čase).

Graf E

Celkové počty trasovačů v ČR po dnech (kteří ten den uskutečnili alespoň jeden hovor), 16.11. – 28.11. (data z reportu k 28.11., poznámka: víkendy a svátky vyznačeny šedivým pozadím)

Komentář

• Tato čísla jsou identická ve “starých” i v “nových” reportech. 
• Opět dochází k propadům počtů trasovačů o svátcích (17. 11.) a o víkendech (21.-22. 11.).
• Po zvýšení počtu trasovačů v první polovině října na celkových 1900 denně (k 4. 11.), nyní došlo k poklesu přibližně na 1200 ve všední den a 530 o víkendech a o svátcích (ve sledovaném období).
• Zajímalo by nás, zda MZ považuje tyto počty trasovačů za dostatečné ve všech krajích – například cca 40 v Plzeňském kraji, a zda dochází k výpomoci mezi kraji (který jednotný informační systém umožňuje).
• Přibližně 30 – 40% trasovačů je v kategorii “ostatní” (předpokládáme, že se jedná o zaměstnance jiných státních institucí než KHS a o dobrovolníky z firem). Zajímalo by nás, jaké jsou plány s využitím této kapacity, zejména pokud by došlo opět k potřebě  navýšit kapacity v případě růstu případů (viz dotazy níže v sekci B).

Analýza dat nás přivádí na některé klíčové otázky, které bychom rádi položili Ministerstvu zdravotnictví. 

Oproti minulému týdnu jsme některé otázky upřesnili.

1. Pokud má být funkční trasování pojistkou rozvolňování opatření, je klíčové vědět, podle čeho budeme tuto funkčnost posuzovat. Zajímalo by nás tedy především, jak jsou definovány cíle projektu, kritéria úspěchu a jaký je časový horizont jejich plnění. 

2. Jaká jsou kritéria úspěchu projektu (key performance indicators)?  Denní reporty o trasování například zmiňují cíl 90 % pozitivních a rizikových kontaktů vytrasovaných do 24 hodin – je toto jeden z “oficiálních” cílů? Jaké jsou cíle v oblasti testování? Jaké jsou cíle v oblasti ochoty občanů respektovat izolaci/karanténu/testování? 

3. Kdo projekt řídí a je za něj zodpovědný? Jak velký je tým a jaké je organizační schéma projektu? Kdo je zodpovědný za jednotlivé části? 

4. Obsahuje materiál “Zajištění fungování projektu Chytrá karanténa 2.0–v roce 2021“ schválený vládou 2.11. 2020 výše zmíněné definované cíle? Je tento materiál veřejně dostupný?

5. Jaké kroky plánuje tým v těchto klíčových otázkách?

1. Jaký je plán zajištění dostatečné kapacity a rychlosti trasování?
   • Jak dlouho budou pokračovat v trasování dobrovolná komerční call centra a dobrovolníci ze státní správy? Budou dobrovolníci nahrazeny profesionálním call centrem? Jak bude rozdělena práce mezi KHS a tímto call centrem? Jaké jsou odhady potřebných kapacit vzhledem k odhadu počtu pozitivních případů? Na jakém výpočtu je založen počet 4500 operátorů, který byl zmíněn v médích jako součást materiálu schváleného vládou 2.11.? 
   • Jaký je plán zajištění dostatečného počtu trasovačů o víkendech a svátcích?
   • Jaký je plán zlepšení rychlosti trasování v Plzeňském kraji? 
   • Jaký je plán propojení různých způsobů komunikace podle počtu případů (například zaslání SMS všem pozitivním a rizikovým kontaktům okamžitě po objevení se záznamu v systému, následované telefonátem atd.)
2. Jak tým Chytré karantény vyhodnocuje nízký počt rizikových kontaktů/pozitivního (viz graf D )? a pokud to považuje za problém, jaké plánuje analýzy a kroky ke zlepšení?
3. V médiích a na sociálních sítích se objevují neověřené zprávy o nekonsistentní práci KHS (v obdobných případech jsou nařizovány různé postupy – uvalení karantény/neuvalení karantény). Jakým způsobem kontroluje tým Chytré karantény kvalitu a konsistenci trasování? Jaké pokyny jsou vydávány ohledně snižující se délky hovorů a jejich kvality?
4. Jaké informace má tým ohledně respektování izolace/karantény/testování ze strany občanů a pokud je tato “compliance” nedostatečná, jaké plánuje kroky?
5. Z poskytnutých dat předpokládáme, že se trasování zaměřuje zejména na “backward tracing”, tedy identifikaci rizikových kontaktů 48 hodin před objevením se symptomů. Jaká důležitost je kladena na “forward tracing” tedy identifikaci zdrojů nákazy? Jaká data o zdrojích nákazy jsou dostupná (mimo občasně publikovaných dat ze strany ÚZIS, například zde a zde)?
6. Jak tým sleduje způsoby řešení a nové poznatky ze zahraničí a v jakých zemích se nejvíce inspiruje?

Bylo by možné publikovat tyto základní indikátory úspěšnosti trasování (jak to provádějí v některých dalších zemích)?

1. Procento vyřešených případů – bylo by vhodné upřesnit, co přesně znamená “vyřešený” případ (viz komentář k grafu A výše). V médiích proběhla zpráva, že pokud případ není vyřešen po 48 hodinách, pozitivní/RK dostane pouze SMS s omluvou. Předpokládáme, že “vyřešený” znamená, že proběhl rozhovor s pozitivním nebo s rizikovým kontaktem..

2. Průměrné prodlevy v procesu (viz schéma)

• prodleva mezi prvními symptomy a odběrem PCR – mezi body A a B
• prodleva mezi odběrem PCR a výsledkem PCR v systému Daktela – mezi body B a D
• prodleva mezi výsledkem PCR v systému Daktela a kontaktem s KHS – mezi body D a E (procento do 24 hodin viz graf B)
• prodleva mezi kontaktem pozitivního s KHS a dovoláním se jeho rizikovým kontaktům – mezi body E a F (procento do 24 hodin – viz graf B).

3. Procento rizikových kontaktů, kteří se dostaví na test a prodleva mezi jejich kontaktem s pozitivním a odběrem testu (ta by v ideálním případě měla činit 4-5 dnů).

4. Procento pozitivních případů, které byly dříve vytrasovány jako rizikové kontakty (tj. objeví se v systému nejdříve jako rizikový kontakt a teprve poté jako pozitivní případ)

5. Procento případů, které nejsou propojeny s dalšími případy (tzv. “unlinked cases”) a procento případů, které jsou součástí “clusterů”

6. Data o místu nákazy včetně zvážení toho, jak kvalitní data o místu nákazy lze v této chvíli získa 

7. Procenta testů podle důvodů testování (symptomy, rizikový kontakt, ukončení izolace/karantény, zdravotník, pro účely cestování atd.)

Zveřejňování denních reportů o trasování, včetně dat po krajích, je rozhodně velký krok vpřed a díky za něj. 

Předpokládáme též, že změny, které proběhly v reportu k 26.11. jsou způsobeny lepší metodologií a netrpělivě čekáme na jejich vysvětlení. 

Žádoucí by bylo zveřejňovat reporty opravdu každý den a ukládat je na web v časové řadě (nikoliv pouze jeden den). Samozřejmě by bylo mnohem efektivnější poskytovat tato data ve strojovém formátu (nikoliv v PDF).

Dále bychom rádi pokračovali v dialogu ohledně poskytovaných dat:

• Co přesně znamená “vytrasováno do 24 hodin”? Jedná se o “vytrasováno do půlnoci toho samého dne, ve kterém se případ objevil v Daktele” nebo “do 24 hodin od předání případu (například od 10 hodin dopoledne do 10 hodin dopoledne následujícího dne)”.
• Obsahují data uvedená v reportu Chytré karantény 100 % pozitivních/rizikových kontaktů ve všech krajích? Pokud ne, jakým způsobem je možné tyto “chybějící” data odhadnout? 
• Zahrnují čísla o počtu rizikových kontaktů/pozitivního všechny pozitivní případy? Jak jsou pojednány případy v situacích jako jsou nemocnice, vězení, LDN atd.? 

Eva Blechová, Jakub Drbohlav a Pavel Hroboň, Laboratoř veřejných politik, BISOP. z.ú