Shrnutí
Trasování v druhé polovině března opět “stíhá” – dovolá se cca 90% osob do 24 hodin. Mnohé problémy ovšem přetrvávají, zejména co se týče zlepšení spolupráce s veřejností – velká část pandemie stále probíhá mimo systém testování a trasování. Nová hlavní hygienička by měla nastavit jasné priority (níže jich navrhujeme pět) a vytrvale je komunikovat. Kontrola osob v izolaci je důležitý krok, který ale řeší jenom malou část problému.
Trasování potřebuje jasné priority a jejich komunikaci
K 15. březnu 2021 byla jmenována hlavní hygieničkou Pavla Svrčinová. Přejeme jí hodně štěstí, stojí před ní mnoho výzev. Z našeho pohledu by mělo být hlavním úkolem nového vedení nastavit jasnou strategii testování a trasování a vytrvale ji komunikovat jak interně tak externě.
Za rok boje s pandemií se podařilo trasování zásadním způsobem vylepšit. Došlo k digitalizaci procesu, díky které existuje možnost výpomoci mezi kraji. Byly navýšeny kapacity trasování pomocí externích call center. Tím pádem se zvýšila i rychlost trasování (80–90 % kontaktovaných do 24 hodin, viz Analýza část 1 níže). Ministerstvo zdravotnictví pravidelně zveřejňuje data a umožňuje tím veřejnou kontrolu. Hlavní hygienička má v březnu 2021 k dispozici mnohem více poznatků o šíření viru, zkušenosti ze zahraničí a v neposlední řadě jednotný informační systém trasování, který poskytuje detailní data až na úroveň jednotlivých hovorů.
Leccos je ovšem potřeba v trasování vylepšit. Kontrola osob v izolaci ohlášená hlavní hygieničkou v minulých dnech, stejně jako přesunutí větší části trasování na call centra, jsou určitě důležité, ale stále nepředstavují žádný dlouhodobý plán pro zlepšení trasování.
Jaká je dnes situace? Trasování „samo o sobě“ funguje, tj. dovolá se cca 90% identifikovaných osob do 24 hodin (viz Analýza část 1 níže), což je skvělý výsledek. Ale velká část pandemie probíhá zcela mimo systém testování a trasování.
Je třeba upřesnit a poté důkladně monitorovat následující parametry:
Je tedy potřeba, aby tým hlavní hygieničky průběžně sledoval tyto data, na základě analýzy pak navrhnul jasné priority, a ty komunikoval interně i externě.
Z našeho pohledu se jako prioritní jeví tyto body:
1. Zjednodušit přístup občanů k testování
Maximálně usnadnit přístup k testování potenciálně nakaženým kontaktům (například pomocí určitého počtu poukázek pro každého pozitivního pro jeho „nejrizikovější“ kontakty, pro kontakty z eRoušky), v institucích (školy, firmy atd.). Šetření na testování je šetření na špatném místě.
2. Zjednodušit, komunikovat a konzistentně aplikovat pokyny k trasování
Je potřeba nastavit jasný postup s minimem výjimek, pružně ho upravovat, opakovaně ho vysvětlovat občanům a konsistentně ho aplikovat. (Například v minulém týdnu se objevily případy, kdy KHS neposílá do karantény rizikové kontakty, které byly testovány v rámci firem antigenními testy. To zřejmě není standardní postup, ale pouze interpretace postupu ze strany některých trasovačů. O otázce jsme detailněji psali na příkladu trasování škol v monitoringu z 18. 2. Jasné a dobře komunikované pokyny pro trasování ve školách při jejich plánovaném otevření mohou být dobrým testem.
3. Intenzivněji trasovat clustery, zejména u nových mutací (backward tracing)
Zejména u nových mutací je potřeba zjišťovat nejenom koho pozitivní nakazil (v posledních dvou dnech), ale i od koho se nakazil. A tyto clustery pak komplexně řešit. Jak naznačila Dr. Svrčinová, chce tuto práci svěřit KHS. To je samozřejmě správně – bylo by dobré KHS k tomu dodat jasné pokyny a nástroje. O backward tracing jsme psali v monitoringu z 2. 2.
Základní podmínkou je však identifikace klíčových mutací přímo prostřednictvím PCR testů: k tomu v současnosti nejsou laboratoře a poskytovatelé testů nijak motivováni. Hlavní hygienička by měla uvést v praxi patřičné incentivy, např. na vyšší úhradu za PCR test, který přímo identifikuje kritické mutace.
4. Soustavně zlepšovat kvalitu a reputaci trasování
Ač došlo za poslední rok k velkým zlepšením, stále přetrvává mezi občany pocit, že „trasování nefunguje“. Je potřeba nastavit jasné cíle a KPIs (“key performance indicators” – způsoby jak měřit, zda plníme cíle) a ty vytrvale komunikovat. Paralelně neustále pracovat na zlepšování kvality trasování pomocí důkladné analýzy dat (která jsou nyní dostupná v reálném čase a v dobré kvalitě), náslechů hovorů a zpětné vazby občanů. Před několika týdny zavedla Praha emailovou adresu ombudsman.trasovani@praha.eu, na které mohou občané hlásit své připomínky. Ke zlepšení kvality hovorů může přispět i využití psychologických technik, o nichž jsme psali v blogu z 23. 3. (mimochodem, reputaci trasování neprospívá ani fakt, že není jasné, proč byla odvolána Dr. Rážová, na což si přirozeně stěžují někteří ředitelé KHS).
5. Více kontrolovat, ale i pečovat o osoby v izolaci/karanténě
Počet rizikových kontaktů/pozitivního se v posledních týdnech mírně snížil na cca 0,8. Důkladnější rozbor by vyžadovala otázka, v jakém rozmezí by se mělo toto číslo pohybovat (viz Analýza níže část 2).
V posledních týdnech také došlo ke dvěma posunům – od 1. 3. platí tzv. “Izolačka”, mimořádný příspěvek ve výši až 370 Kč za den k náhradě příjmů zaměstnanců v karanténě či izolaci a v plánu je zavedení systému kontroly občanů v izolaci a v karanténě.
Kontrola občanů je samozřejmě dvousečná – může pomoci v případě izolace, ale naopak může odradit pozitivní, aby hlásili své rizikové kontakty. Doporučovali bychom doplnit kontroly v izolaci/karanténě také péčí a nabídkou pomoci – například jako telefonáty z trasovacího call centra, jak jsme o tom psali v monitoringu trasování 18. 2.
Analýza
Část 1 – Rychlost trasování je od 7. března opět uspokojivá
Od 21. února se v reportu Chytré karantény začal objevovat důležitý nový údaj – počet tzv „automaticky uzavřených případů“. Pokud se trasovačům nepodaří kontaktovat osobu do 48 hodin (pokud se nelze dovolat nebo pokud nestíhají), případ automaticky uzavřou posláním SMS. Tento údaj je tedy zásadní pro monitoring kvality trasování.
Jak je vidět v grafu A, po několik dnů na konci února a začátku března byla čísla pro pozitivní vysoká (více než 2000 “automaticky uzavřených” případů 28. února, tj cca 15 % celkových případů). V posledních týdnech jsou tato čísla minimální – do 100 případů denně (se zvláštní výjimkou pro rizikové kontakty 17. 3.).
Jak je vidět v grafu B, rychlost trasování také na přelomu února a března poklesla – v období 26. února – 7. března na hodnoty 50–80 % pro pozitivní a až na nízké hodnoty 40–50 % pro rizikové kontakty. Zjevně nárůst kapacity trasování neodpovídal nárůstu případů (vrchol téměř 17 tisíc případů 2. března) v tomto období .
V posledních týdnech již opět trasování stíhá – až na víkendové propady pro pozitivní dosahuje konzistentně 80–90 % pro pozitivní (průměr za posledních 7 dnů k 24. 3. 87 %), a ještě vyšší hodnoty pro rizikové kontakty (průměr za posledních 7 dnů k 24. 3. 94 %).
Vzhledem k výsledkům trasování a dostupnosti dat o nich je s podivem, že Ministerstvo zdravotnictví více o těchto úspěších nekomunikuje.
Počet trasovačů vystoupal na cca 2000, s poměrem cca 50 % KHS, 50 % ostatní. Pokud správně chápeme plány nové hlavní hygieničky, budou trasování do budoucna provádět více externí call centra a méně KHS. Zcela rozumíme potřebě, aby si hygienici po roce intenzivní práce odpočinuli. Zdá se nám však, že hlavním kritériem by mělo být udržet nastavenou rychlost trasování nad 90 %, ať už bude volat kdokoliv.
Analýza část 2 – Počet rizikových kontaktů je stále nižší než 1
Počet rizikových kontaktů zůstává nadále nízký, ve sledovaném období došlo k dalšímu poklesu z cca 1 na cca 0,8. Nadále přetrvávají velké rozdíly mezi kraji – od 0,6 v Plzeňském kraji po 1 ve Zlínském, Moravskoslezském a Olomouckém kraji.
Ministr Blatný na tiskové konferenci 2.4. občany vyzýval k většímu hlášení kontaktů, a prohlásil, že “zhruba 53% občanů žije zavřeno doma v bytě se psem”. Zřejmě tím poukazoval na počet pozitivních osob, které hlásí počet rizikových kontaktů rovný nule.
Jako obvykle navrhujeme provést důkladnou analýzu dříve než budeme vyvozovat jasné závěry a osočovat občany.
Ta by mohla vypadat takto:
- Počet “skutečných” kontaktů odhadnout ze šetření PAQ, který ukazuje v týdnu od 8.-14.3. počet osob v delším kontaktu bez roušky (15 minut) 4,3 a počet osob v podstatném kontaktu 10,5.
- Šetření PAQ referuje k 7 dnům, je třeba přepočítat na 2 dny (na které se ptá trasovač), zohlednit, že s členy domácnosti a kolegy jsme ve styku každý den (například snížit odhad z 4,3 osob za 7 dní na cca 3 osoby v posledních 2 dnech)
- Dále je potřeba odečíst osoby, které už jsou v trasovacím systému uvedeny (například pokud by partneři sdílející domácnost šli na test ve stejný den a měli pozitivní výsledek, nebudou se již navzájem hlásit, tedy počet jejich rizikových kontaktů bude 0), stejné pravidlo bude platit i pro pracovní skupinu)
- Dále je potřeba odečíst osoby, které v posledních dvou dnech byly v rizikovém kontaktu, ale do systému je trasovač neuvede (osoby, které byly v minulých dnech otestovány, prodělaly Covid v posledních 90 dnech nebo jsou očkované)
- Poté teprve odhadnout míru nehlášených kontaktů ze strany veřejnosti (na které narážel ministr Blatný)
- Tím dospějeme k počtu rizikových kontaktů/pozitivního, který je uvedený v systému, na konci března cca 0,8.
Odhady by bylo třeba upřesnit, například následujícími způsoby:
- Požádat část trasovačů, aby po určitou dobu sbírali data i o rizikových kontaktech, které se v systému neobjeví (byli už na testu, jsou už evidováni jako pozitivní, jsou očkovaní)
- Provést na určitém vzorku dat analýzu provázanosti pozitivních/rizikových kontaktů (obecně by bylo užitečné vědět, jakou část pandemie máme „provázanou“ mezi sebou), ve Francii například sledují indikátor, kolik nových případů bylo předtím identifikováno jako rizikové kontakty (v březnu 2021 cca 26 %).
- Analyzovat rozdíly mezi kraji/jednotlivými operátory, nastavit standardy a dobrou praxi podle trasovačů, kterým se daří zjistit větší počet rizikových kontaktů
- Provést analýzu distribuce počtu kontaktů – jaké procento hlásí nula kontaktů, jaké procento 1 kontakt atd.
- Provést analýzu počtu rizikových kontaktů podle věku (předpokládáme, že „nevidíme“ epidemii zejména v mladší generaci, starší generace bude mít méně rizikových kontaktů), na toto téma existují data z Francie (více než 5 rizikových kontaktů reportují 3 % osob nad 75 let, ale 13 % osob v kohortě 15–44 let, žádný rizikový kontakt reportuje 64 % osob nad 75, ale 34 % osob ve věku 15–44).
Dále by bylo vhodné sledovat vliv nově zavedených opatření
- Jaký vliv bude mít zavedení izolačky? (lze sledovat například po krajích/okresech)
- Jaký vliv bude mít zavedení kontrol v izolaci a karanténě?
Eva Blechová, Jakub Drbohlav, Pavel Hroboň, Laboratoř veřejných politik BISOP