AKČNÍ KOMENTÁŘ K METODICKÉMU POKYNU PRO OČKOVACÍ KAMPAŇ Z 5.1.
Schéma zabezpečení očkování z prezentace ministra Blatného 5.1. Mnoho vazeb, hodně práce. Velká část z ní zbyde na kraje.
V úterý 5. ledna obdrželi hejtmani a krajští koordinátoři celý „balíček“ materiálů z Ministerstva zdravotnictví pod názvem „Metodický pokyn MZ pro očkování“. Jedná se o jeden hlavní dokument, 9 dodatků, 5 příloh a jedno schéma. Hejtmani ho získali v poledne, o pár hodin později ho prezentoval ministr Blatný na tiskové konferenci.
Snažíme se vžít do hejtmanů či do nově jmenovaných krajských koordinátorů očkování. Cílem hejtmanů je co nejdříve a co nejlépe ochránit občany ve svých krajích a začít očkovat. Není na co čekat.
Metodický pokyn poskytuje více informací než strategie z 22.12. (zejména co se týče prioritizace). Ale mnohé v něm chybí – tudíž je potřeba začít rychle jednat.
V kostce
– V lednu a v únoru bude vakcín velmi málo – hlavním problémem v tomto období bude prakticky vyřešit, jak dostat vakcíny k těm nejzranitelnějším, tedy zejména k domovům důchodců a k dalším seniorům nad 80 let.
– V další časové rovině (od března dál) bude hlavní problém mít dostatečné očkovací kapacity.
Je potřeba pochválit novou prioritizaci
Připomeňme si, že v původní prioritizaci z 8.12. byla jenom jedna velká cca 3 milionová skupina, a v upravené verzi z 22.12 byli upřednostněni pouze domovy důchodců a zdravotníci. Současné rozdělení na pět skupin určitě lze ještě v detailech rozporovat a dále upřesňovat. Ale zejména v tom nejdůležitějším aspektu se jedná o velký posun. Jak jsme opakovaně upozorňovali, je potřeba se prioritně zaměřit na ty nejzranitelnější z nás, tedy obyvatele domovů důchodců a seniory nad 80. Obě tyto skupiny jsou spolu s vybranými zdravotníky nyní v první prioritě 1A.
Skupina 1A představuje celkem 620 tisíc osob, tj. cca 6 % obyvatelstva. Ale díky jejímu brzkému naočkování (pokud ho budeme schopni provést – viz další body) snížíme riziko úmrtí přibližně o dvě třetiny. Podle našeho odhadu dvě třetiny úmrtí v roce 2020 na Covid proběhly právě v domovech důchodců nebo ve skupině nad 80 let mimo domovy.
Velká část práce bude na bedrech krajů
Pokud po zveřejnění strategie 22.12. hejtmani začali tušit, že velká část práce bude na jejich bedrech, v současné verzi je to již černé na bílém: „Zásadní úloha realizace očkování leží na jednotlivých krajích a krajských koordinátorech očkování, kteří byli jmenováni hejtmany, resp. primátorem Hlavního města Prahy k 30. prosinci 2020.“
Není čas si stěžovat, že instrukce od MZ měly být k dispozici dříve a v lepší kvalitě, je potřeba začít jednat. Mnohé kraje také již přípravy zahájily v prosinci a intenzivně v nich pokračují.
Jaké jsou z našeho pohledu priority na úrovni krajů?
1. Stanovit cíle na úrovni kraje
Je zjevné, že některé parametry z pozice kraje nelze ovlivnit – například počet dodaných vakcín.
Jak budeme tedy posuzovat, že se očkování v rámci kraje daří nebo nedaří? Některé cíle je možné si stanovit:
a. Vakcíny jsou použité co nejrychleji (nejpozději do x dnů, čím dříve tím lépe) (Momentální rychlost není uspokojivá, dle zprávy ředitele ÚZIS Prof. Duška bylo k dnešnímu ránu (6.1.2021) aplikováno 15 241 vakcín, i když už od 28.12. máme v ČR cca 30 tisíc dávek).
b. Co nejméně vakcín se zkazí a nevyužije.
c. Vakcíny se dostanou nejdřív k těm nejpotřebnějším (tedy k prioritní skupině). Ani to se v této chvíli neděje, z výše uvedených 15 241 vakcín jich bylo aplikováno skupině 65+ pouze 2 059, o cílové skupině 80+ zpráva Prof. Duška nemluví vůbec.
d. Zajistíme co nejvyšší proočkování prioritních skupin, při zachování principu dobrovolnosti. Cíle stanovené MZ pro skupinu 1A jsou 70 %, pro celkovou populaci 60 %. Ve skupině 1A je ale každé navýšení nad 70 % nesmírně cenné a měli bychom o něj usilovat.
e. Občané mají důvěru v efektivní, transparentní a spravedlivý proces.
2. Zajistit si kvalitní reporting
K dobrému řízení procesu potřebujeme dobrá data.
Je pozitivní, že příloha 4 (IT podpora) zmiňuje v části „Řídící procesy očkování“ denní reporting provedených očkování, použitých a znehodnocených dávkách.
Není pro nás zjevné, zda tento reporting bude též obsahovat informaci o tom, které prioritní skupině byla dávka aplikována (například, zda se jedná o klienta domova seniorů nebo zdravotníka nebo seniora nad 80).
Doufáme též, že část reportingu bude veřejná, stejně jako veřejně reportuje Robert Koch Institut v SRN.
3. Řízení kapacit na úrovni kraje
Zde nastupuje logistický problém – máme odhad dodávek vakcíny po týdnech (který se pravděpodobně bude dynamicky měnit), máme odhad prioritní skupiny, kterou bychom měli naočkovat. A musíme plánovat, koho naočkovat a kdo a kde očkování provede.
Hrubým odhadem například vidíme, že první prioritní skupina má v ČR 620 tisíc lidí. V kraji, například v Libereckém, si uděláme přibližný odhad podle počtu obyvatel, řekněme 26 tisíc lidí. To musí být naše priorita.
V lednu a v únoru má do ČR dorazit 1,1 milionu dávek vakcíny. Pozor, v tomto čísle jsou započítané dodávky nejenom Pfizer, ale i Moderna a Astra Zeneca.
Známe již, díky metodickému pokynu i poměr, kterým se budou dělit vakcíny mezi kraje (podle poměru obyvatel obecně a poměru obyvatel nad 65 let). Například Liberecký kraj dostane 4,18 % vakcín, tj. na leden a únor to bude cca 46 tisíc dávek pro 26 tisíc lidí.
Máme tedy dostatek dávek na to, abychom naočkovali cca 90 % své prioritní skupiny do konce února (čísla jsou samozřejmě podobná pro celou ČR).
Vypadá to jednoduše, ale už i na této úrovni nebude řízení kapacit jednoduché – dodávky se budou měnit, přibydou (doufejme) dodávky od jiných výrobců. Hlavně musíme naplánovat, kdo a kde bude prioritní skupiny očkovat (viz níže).
4. Řešení rychlého očkování v domovech seniorů a domovech se zvláštním režimem
Očkování v domovech seniorů bylo zcela prioritní v Německu, Francii, Spojených Státech a dalších zemích. Vysoký věk a kolektivní bydlení představují velké riziko. Čísla pro ČR nemáme k dispozici, ale Francie například udává, že třetina úmrtí na Covid proběhla v domovech důchodců, i když v nich bydlí pouze 1,5 % populace. Data ze Spojených Států uvádějí, že 39 % úmrtí na Covid je v domovech seniorů, ve kterých žije 3 % obyvatel.
Metodický pokyn uvádí následující počty: 75 tisíc klientů a 35 tisíc pracovníků, kteří přicházejí do přímého kontaktu s pacienty nebo uživateli sociálních služeb.
To nejsou úplně malá čísla a očkování je potřeba provést na místě. Zásadní problém je, kdo bude v domovech seniorů očkovat – praktický lékař? Mobilní tým? Tým některého z očkovacích center? Budou mít dostatek nejenom vakcín, ale i ostatního materiálu, jako jsou jehly a stříkačky?
Dalším nutným předpokladem jsou psané materiály – dodatek metodického pokynu číslo 4 „Organizace očkování na očkovacím místě“ uvádí, že jeho přílohou je „informovaný souhlas s očkováním“. Příloha však není součástí materiálu. Není nám tedy jasné, kde ji najít.
Očkování v domovech je totiž třeba připravit, zejména hovořit jak s klienty, tak s pracovníky domovů. Detailní instrukce o přípravě jsme našli například v USA, včetně jednoduchého vysvětlení specificky pro klienty domovů seniorů. Ve Velké Británii existují též instrukce, a speciální vysvětlení pro očkování osob s Alzheimerovou chorobou. Ve Francii připravili téměř padesáti stránkový manuál specificky pro domovy seniorů. Důležitým dokumentem je samozřejmě informovaný souhlas spojený s informací o vakcinaci, zde příklad ze SRN, připravený v mnoha jazycích včetně polštiny.
Metodický pokyn (hlavní dokument, strana 4) uvádí: „MZ ČR zajistí maximální dostupnost všech edukačních materiálů pro odborníky na svém veřejně přístupném webu.“ a „Tiskový odbor MZ ČR ve spolupráci s Českou vakcinologickou společností a Státním zdravotním ústavem zabezpečí přípravu příslušných instruktážních videí ke správné aplikaci očkovacích látek.“ To zní samozřejmě dobře, až na ten budoucí čas… Vzhledem k tomu, že by očkování mělo začít co nejdříve (například zítra), přítomný čas by byl lepší.
5. Řešení objednávání a očkování seniorů nad 80
440 tisíc občanů je starších než 80 let. Téměř polovina úmrtí na Covid se odehrála v této skupině. Čím dříve dojde k očkování této skupiny, tím rychleji si oddechnou senioři, rodiny, nemocnice i zbytek společnosti.
Za hlavní nedostatek metodického pokynu považujeme to, že spoléhá na online rezervační systém. Ministr Blatný zdůrazňoval, že je nutný centrální systém pro řízení kapacity. Jenže bohužel směšuje řízení kapacity a objednávání.
Online rezervační systém je pravděpodobně výborné řešení pro obecnou populaci, ale pochybujeme o jeho vhodnosti pro seniory. Možná kdyby byla prioritizace seniorů jasná dříve, byl by čas přemýšlet, jak jejich objednávání provést.
V příloze 4 (IT podpora) se uvádí „Systém je navržen tak, aby registraci a rezervaci seniorů (která vyžaduje znalost práce s internetem) mohli provádět rodinní příslušníci, sociální pracovníci i pracovníci informační linky 1221. Pro úspěch tohoto konceptu bude nezbytné vést efektivní komunikační kampaň.“
Obecně se nám zdá, že pro tuto skupinu obyvatel by byl lepší způsob přímého oslovení a nabídky očkování, než systém, ve kterém se sami musí hlásit. Podobně k očkování seniorů nad 80 přistoupili už v druhé polovině prosince v Británii. Na očkování je doporučí jejich praktik. Jeho ordinace se telefonicky spojí se seniorem nebo s jeho rodinným příslušníkem. Při telefonátu je možné odpovědět na otázky, probrat případné obavy z očkování či individuální situace. Současně je možné individuálně domluvit termín i způsob dopravy na očkovací místo. Podle našeho názoru tak telefonát od osoby, které senior důvěřuje, zvýší pravděpodobnost, že senior očkování podstoupí.
Bez aktivního kontaktování seniorů nevěříme tomu, že je realistické proočkovat 70 % nebo i více osob starších 80 let, jak je stanoveno ve vládní strategii. A vlastně ani 70 % osob starších nad 65 let, kteří mají být očkování ve fázi 1B a do léta. Investice do kontaktu rizikových skupin se tedy vyplatí i ve střednědobém horizontu.
Očkování by mělo být vnímáno občany jako spravedlivý a transparentní proces. Obáváme se, že hlášení se do online systému zvýhodňuje více „zdatné“ seniory, pravděpodobně i ty z vyšších socioekonomických skupin.
Proto bychom k současnému systému doporučili přidat
- Objednávání klientů sociálních služeb přes sociální službu, kterou využívají
- Telefonické oslovení seniorů praktikem (kterým je třeba poskytnout administrativní a/nebo finanční podporu)
- Doplnit oslovování i dopisem (například z krajského/okresního úřadu), který vysvětlí základní principy
- Posílit informační linku 1221 a specificky připravit operátory na telefonáty seniorů, zvážit krajskou informační linku
- Zvážit práci s čekací listinou (spíše než s objednáváním), jak zmiňuje Jihočeský kraj ve své strategii.
6. Příprava dalších očkovacích kapacit v rámci kraje
Výzvou v lednu a v únoru bude při malém počtu vakcín efektivně zajistit očkování první prioritní skupiny. Od března pak doufejme budou dodávky vakcín stoupat a hlavním problémem bude celkové budování kapacity.
Metodický pokyn stanoví, že „tvorba sítě očkovacích míst je v gesci krajských koordinátorů očkování, kteří zodpovídají za realizaci očkovací kampaně v rámci krajů,“ (hlavní dokument, strana 4). Škoda, že to kraje nevěděly o několik měsíců dříve.
Základní parametry jsou jednoduché
- Počet dávek vakcín po měsících (týdnech)
- Počet očkovacích center podle typu (současných 29 distribučních – DOČM v nemocnicích, nebo další OČM či velkokapacitní VOČM)
- Počet očkovacích center podle kontroly – pro kraje je důležité, která centra přímo řídí a která jsou v gesci státu či soukromá
- Počet očkovacích center podle kapacity – kolik lidí za den stihne takové centrum proočkovat a kolik dní v týdnu je schopné pracovat (pouze pracovní dny či 7 dní v týdnu)
Z toho pak vyplyne počet očkovacích center, které bude kraj potřebovat v daném měsíci či týdnu.
Naše výpočty pro celou ČR – pokud bychom předpokládali očkovací centra o kapacitě 500 dávek denně, 6 dnů v týdnu
- v lednu by mělo být možné očkovat v rámci 33 očkovacích center
- v květnu (kdy podle současných předpokladů má dojít k nejvyššímu počtu dodávek vakcín) je potřeba již cca 170 takových center
Dodatkem 4 k příloze 1 metodického pokynu je „Organizace očkování na očkovacím místě, která obsahuje například návod, jak dávkovat vakcínu z lahviček o 5 či 6 dávkách. Bohužel však neobsahuje otázky kapacity očkovacího místa, kde a jak ho postavit (i s vědomím dojezdové vzdálenosti). Z tohoto pohledu je více inspirativní sdílený dokument Michala Bláhy z Hlídače Státu nebo strategie, kterou připravuje Jihočeský kraj.
7. Zajistit tým a finance na projekt očkování na krajské úrovni
A teď již je „jenom“ potřeba zvážit, kdo a jak bude toto všechno na úrovni kraje provádět. Je celkem zjevné, že se jedná o složitý a dynamicky se vyvíjející projekt, který bude trvat několik měsíců.
A nyní nám nezbývá než přát krajským týmům hodně štěstí.
P.S. Osmým bodem je zajisté komunikace. Dovolíme si však v našem „návodu“ tuto část vynechat. Pokud se krajům podaří vyřešit všech sedm bodů výše, hladký a efektivní průběh očkování bude sám o sobě tou nejlepší komunikační kampaní.
Eva Blechová, René Levínský, Laboratoř veřejných politik BISOP
.