Epidemiologická situace se od posledního týdne nijak zásadně nezměnila, stále směřujeme ke scénáři s jen velmi pomalým poklesem. Chceme-li se k tomuto problému postavit aktivně, tak je třeba uvažovat o zpřísnění opatření (které jsme diskutovali v minulé situační zprávě), případně připravit rychlé plošné testování podobně jako na Slovensku (které je předmětem dnešní situační zprávy). Pokud nechceme dělat nic, pak nám nezbývá než doufat v zopakování jarního efektu, kdy po několika týdnech začala epidemie klesat rychleji nežli počet kontaktů – pravděpodobně v důsledku toho, že se jednalo o kontakty se stále stejnými osobami a nových kontaktů přibývalo jen minimálně. Vznik těchto „sociálních clusterů“ pak vedl k rychlejšímu poklesu epidemie.
Srovnání s minulým týdnem
V situační zprávě z minulého týdne jsme představili tři scénáře závisející na počtu kontaktů mezi lidmi.
První scénář (pesimistický) předpokládal pokračování stavu z 43. týdne i v týdnu dalším. V terminologii kontaktů tento scénář předpokládal, že lidé budou stále udržovat 60 procent významných kontaktů v porovnání se standardním stavem z léta. Druhý scénář (realistický) předpokládal ve 44. týdnu snížení na 50 procent, třetí scénář (utopistický) předpokládal zavedení omezení kontaktů i na rodinné úrovni podobně jako ve Walesu s výsledným poklesem kontaktů na 35 procent.
Data z minulého, tedy 44. týdne ukazují, že epidemie reálně postupuje na rozhraní pesimistického a realistického scénáře. Následující obrázky demonstrující předpovědi „realistického scénáře“ z minulé situační zprávy, jsou pouze doplněny o reálná data z posledního týdne. Z grafu denních přírůstků Modelu F (vlevo) a i z grafu hospitalizací a smrtí v Modelu H (vpravo) vidíme, že se pohybujeme mírně nad průměrnými hodnotami „realistického“ scénáře.
Jelikož počet „významných“ kontaktů, tj. bližších setkání delších než 5 minut, při kterých existuje potenciál nakažení, je jednou z centrálních veličin našeho modelu, rozhodli jsme se vytvořit model, který by počet kontaktů předpovídal. Informace o vývoji počtu těchto kontaktů v čase pochází z longitudinálního průzkumu PAQ Research, přičemž nejnovější data publikovaná 3.11. obsahují informaci o průměrném počtu kontaktů do konce týdne 19.–25.10.
K předpovědi jsme využili silnou korelaci počtu kontaktů z průzkumu PAQ a celkové intenzity aktivit jeho respondentů s daty o mobilitě českého obyvatelstva, které poskytuje Google mobility report (GMR). GMR pracuje na základě sledování mobility obyvatelstva pomocí měření pohybu chytrého telefonu s operačním systémem Android v pevně vymezených oblastech, např. v maloobchodních provozovnách, pracovištích, parcích nebo v rezidenčních oblastech. Jelikož jsou data z GMR publikována s mnohem menším časovým zpožděním (aktuálně jsou dostupná data do 1.11.), můžeme s jejich pomocí vytvořit odhad současného počtu kontaktů. Z tohoto jednoduchého statistického modelu docházíme k závěru, že počet kontaktů byl v průběhu minulého týdne vyšší než 50 procent standardního stavu (což byl předpoklad našeho „realistického scénáře“). Teprve na samém konci minulého týdne, tedy 1.11. klesl odhadovaný počet kontaktů na 10.5, tedy na méně než polovinu standardního počtu 22 kontaktů. Z tohoto důvodu není třeba vytvářet nové predikce, „realistický scénář“ z minulé situační zprávy, který počítá s poklesem kontaktů na polovinu, je stále aktuální. V dalších predikcích tedy budeme vycházet z něj.
Plošné testování
Jak je vidět, že perspektiva epidemiologické situace v ČR je chmurná. Jakkoliv je pravděpodobné, že počet hospitalizací a těžkých případů bude kulminovat kolem 10. listopadu, nečeká nás žádný závratný pokles, situace se bude zlepšovat jen velmi pomalu a počet úmrtí bude klesat jen mírně. Z tohoto důvodu BISOP v minulé situační zprávě volal po dalších opatřeních. V první řadě bychom přivítali zpřísnění opatření, které se týkají rodinných kontaktů, tak, jak je tomu např. ve Walesu, blíže třeba zde: https://gov.wales/coronavirus-firebreak-frequently-asked-questions.
Dále si je třeba uvědomit, že stále je více než 40 procent nákaz na pracovištích, je tedy třeba dále podporovat home-office, případně motivovat firmy, aby zajistily zaměstnancům bezpečnější prostředí. Je třeba uvažovat o povinném pravidelném testování ve firmách, cena AG testů je v rámci ekonomických ztrát v průběhu pandemie zanedbatelná. Chceme-li omezovat občany, pak musíme vyžadovat zodpovědné chování i po firmách.
Co se týče AG testů – minulý víkend jsme viděli jejich úspěšnou aplikaci na Slovensku. Není-li v České republice politická a společenská podpora pro zpřísnění opatření podobně jako ve Walesu, je třeba uvažovat o plošném testování, podobně jako na Slovensku. Předběžné údaje ze Slovenska uvádí přibližně 70procentní senzitivitu AG testů při 70procentní účasti. Celkově tedy Slovensko na základě plošného testování poslalo do karantény přibližně 50 procent aktuálně pozitivních. V dalších dvou scénářích nastíníme, jaký vliv by mohlo mít plošné testování s podobnou efektivitou v ČR. Uvažujme nejprve o testování, které by proběhlo o víkendu 14.–15. listopadu.
Výsledky modelů jsou opět poměrně podobné – oba předpokládají, že se podaří zachytit přibližně 60–100 tisíc pozitivních. V dlouhodobé perspektivě ale dochází jen k mírnému zlepšení. Otázkou je, co by se stalo, kdyby bylo plošné testování zopakováno po 14 dnech, tedy o víkendu 28.–29. listopadu, podobně, jako je plánována druhá vlna na Slovensku (14 dní po té první).
V případě dvoukolového plošného testování vidíme podstatně průkaznější výsledky. Do karantény by bylo odesláno 100.000–140.000 pozitivních, přírůstky na konci roku by klesly na úroveň 2.000–3.000 a počet hospitalizovaných na 4.000. Srovnáme-li tato čísla s posledním scénářem z předchozí situační zprávy (snížení kontaktů na 35 procent po dobu 4 týdnů), vidíme, že ani dvě vlny plošného testování nemají takový vliv jako lockdown à la Wales, a to ve všech parametrech epidemie, od denních nárůstků pozitivních, přes hospitalizace až k počtu mrtvých.
Toto srovnání ovšem nelze chápat jako kritiku plošného testování. Naše analýzy ukazují, že opakovaná testování mají velkou účinnost při mnohem nižší ceně nežli plošné či jiné uzávěry. V tomto smyslu je třeba testování používat, ideálně plošně.
Pokud takové testování není ČR na rozdíl od Slovenska schopna zorganizovat, pak je třeba testovat alespoň lokálně, ve školách, firmách atd. Ztrácí se tím ale samozřejmě jedna z největších výhod povinného plošného testování a to ta, že se mu „nelze vyhnout“. Slovenská vláda plošné testování prostě nařídila, přičemž nedodržování zákazu pohybu pro ty, kteří měli pozitivní test nebo se testování nezúčastnili, je pokutováno částkou až 1650 EUR. V případě lokálního dobrovolného testování takto postupovat nelze, restriktivní opatření by vedla k tomu, že se občané testování vůbec nezúčastní. Je tedy třeba hledat cesty, jak motivovat občany k testování i k tomu, aby v případě pozitivního testu dodržovali izolaci.
V Praze, 4. listopadu 2020
Za BISOP, z.ú René Levínský, výkonný ředitel
Autorem modelu F je Martin Šmíd, autorem modelu H je Luděk Bérec
Poznámka k použitým modelům. Předpovědi počtu nakažených (Model F) vycházejí ze stochastického SEIR modelu, který jako nezávislé proměnné používá data PAQ a hlášené počty importovaných nákaz, jako závislé proměnné pak počty symptomatických a asymptomatických nakažených a mrtvých. Předpovědi hospitalizací a počtu mrtvých (Model H) byly vypočítány pomocí deterministického SEIR modelu s Bayesovskými parametry, kalibrovaného pomocí dat PAQ, počtů hospitalizovaných a mrtvých. Oba tyto modely, vyvíjené nezávisle, dávají velmi podobné předpovědi počtu mrtvých.