Varianta omikron

Zatímco v některých zemích už po převládnutí varianty Omicron lámou počty nových infekcí rekordy, Česko stojí teprve na prahu vlny způsobené touto variantou. Čísla nakažených zatím zdejších podzimních maxim nedosahují a počet hospitalizovaných již několik týdnů setrvale klesá, dá se však očekávat, že i u nás počty nakažených a hospitalizovaných opět porostou. Otázkou zůstává, jaké bude tato vlna mít zdravotní následky, nakolik může naplnit nemocnice a omezit necovidovou péči, a nakolik může ohrozit fungování důležitých odvětví.

Varianta omikron byla poprvé detekována na podzim roku 2021 v Jihoafrické republice. Ve všech zemích, do kterých se rozšířila, se vyznačuje několikanásobně rychlejším šířením ve srovnání s variantou delta, což je způsobeno jednak schopností varianty omikron překonávat jak postvakcinační tak i postinfekční imunitu, jednak její kratší inkubační dobou (v průměru cca 3 dny ve srovnání s průměrnými 5 dny u varianty delta) a snad i vyšším množením viru v horních dýchacích cestách, v důsledku čehož dochází snáze k přenosu.

Zdá se, že riziko vážného průběhu je u varianty omikron menší než u varianty delta. Po očištění od vlivu očkování a postinfekční imunity je podle dostupných studií riziko těžkého průběhu s hospitalizací nižší pro omikron asi o čtvrtinu až polovinu. 

Ve Velké Británii, kde omikron převážil z evropských zemí nejdříve, již vlna způsobená touto variantou kulminovala při cca. 2000 potvrzených týdenních případech na 100 tisíc obyvatel (pro srovnání, podzimní maximum v ČR bylo okolo 1250), ve Francii a Dánsku omikronová vlna kulminuje na hodnotách blízkých 3000. Míra hospitalizace se v západoevropských zemích většinou drží okolo jednoho procenta hlášených nových případů, v USA, kde omikron již také zcela převážil, se pohybuje mezi dvěma až třemi procenty. Vysvětlení tohoto rozdílu, které se nabízí, je míra proočkovanosti, což naznačují i množící se studie prokazující, že očkování, zejména pak posilovací dávka, významně chrání před těžkým průběhem i u varianty omikron. Jak ukazuje obrázek níže, míra proočkovanosti se v ČR blíží spíše USA než uvedeným evropským zemím. To, že očkování před hospitalizací chrání, potvrzují první data z ČR, kde ze 122 hospitalizovaných, u kterých byl k 17. 1. prokázán omikron[1]Skutečný počet je vyšší, my zde uvádíme jen ty, u kterých byla provedena diskriminační PCR, která potvrdila variantu omikron., bylo 63 neočkovaných, 41 očkovaných a 18 s posilující dávkou, což při zohlednění poměrů těchto skupin v populaci dává hrubý odhad 30% účinnosti plného očkování a 67% účinnosti boosteru.[2]Tato čísla budou spíše vyšší, protože v rizikových skupinách, které se spíše dostanou do nemocnice, je podíl očkovaných vyšší než v celé populaci, na základě čehož je tento … Continue reading

Menší pravděpodobnost hospitalizace neznamená, že nákaza variantou omikron nemůže způsobit vážné komplikace. A i když se o riziku těžkého průběhu hovoří spíše v souvislosti s nejstaršími věkovými skupinami, znamená omikron riziko i pro dětskou populaci. American Academy of Pediatrics a Children’s Hospital Association upozorňují, že v současnosti dochází v USA k prudkémů nárůstu počtu případů covid-19 u dětí a bohužel i prudkému nárůstu hospitalizací dětských pacientů s touto infekcí. Podle dat z jednotlivých amerických států pak 0,1 až 1,6 % nemocných dětí musí být v důsledku covid-19 hospitalizováno. Neplatí tedy, že by covid-19 neohrožoval dětskou populaci. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zdůrazňuje, že také děti mohou mít velmi vážný průběh onemocnění covid-19, trpět krátkodobými i dlouhodobými následky po prodělání a také v důsledku infekce zemřít. Covid-19 se v USA dokonce stal jednou z 10 nejčastějších příčin úmrtí u dětí ve věku 5 až 11 let. Tato rizika se týkají i dětí, které před nákazou neměly žádné zdravotní potíže.

Co se týče míry schopnosti varianty omikron prolomit imunitu, z dostupných studií vyplývá, že zatímco u dvoudávkového schématu je ochrana proti infekci slabá až zanedbatelná, posilující dávky proti infekci do jisté míry chrání. Z naší předběžné analýzy domácích dat vyplývá, že účinek proti infekci v řádu mála desítek procent má jakákoli (i první) dávka, pokud od ní neuplynula delší doba než dva měsíce. Předběžná data ze Spojeného království odhadují ochranu postinfekční imunitou u neočkovaných na 44 %,  na základě zvýšení poměru reinfekcí v posledních třech týdnech v ČR (viz následující graf) lze tuto ochranu odhadnout na zhruba 50 %.

Počty případů covid-19 včetně reinfekcí: modrá: nově nakažení bez očkování, zelená: reinfekce bez očkování, červená: nové s očkováním, fialová: reinfekce s očkováním. černomodrá: podíl reinfekcí. Zdroj: covdata.cz

Nadcházející vlna 

V současné době u nás varianta omikron tvoří již cca 90 % všech nákaz, čemuž odpovídá i opětovný nárůst počtu hlášených infekcí. Počty nově přijímaných pacientů do nemocnic zatím klesají, což je ale dáno zčásti tím, že klesají počty případů „závažnější“ varianty delta, hlavně ale tím, že se na současném nárůstu hlášených infekcí většinově podílejí nejmladší věkové kategorie, zatímco v nejstarších věkových skupinách infekce nerostou. Zatímco v kategorii 0–19 let činila incidence (počet týdenních hlášených případů na 100 tisíc obyvatel) skoro 1200, v kategorii 65–79 to bylo pouze cca 150 a v kategorii 80+ jen cca 120, přičemž v těchto kategoriích počty ještě minulý týden klesaly (viz následující obrázek). 

Počet nových případů na 100 tisíc dle věkových kategorií. Zelená: 0–19 let, žlutá: 20–34 let, fialová: 65–79 let, černá: 80+ let, zdroj covdata.cz

Za pozornost stojí i fakt, že v Praze vlna nastupuje s až dvoutýdenním předstihem před ostatními kraji, přičemž v incidenci již překonala podzimní rekord:

Nové případy na 100 tisíc obyvatel v Praze (červeně) a kraji Vysočina (modře) – zdroj covdata.cz

Je téměř jisté, že nás v následujících týdnech čekají další nárůsty nově nakažených i reinfekcí, a to ve všech regionech i věkových kategoriích. Kdy se tento nárůst zastaví, je velice těžké odhadnout, přičemž se zdá, že klíčovým parametrem je zde míra překonání postinfekční imunity. Pro ilustraci různých možností vývoje jsme vytvořili interaktivní kalkulačku, která ukazuje možné scénáře vývoje očekávané vlny při různých hodnotách parametrů varianty. Jakkoli má tato kalkulačka daleko k serióznímu modelu a rozhodně by tak neměla být brána, variabilita jejích výsledků ilustruje, že tvar budoucí vlny silně závisí na vstupních parametrech, které bohužel dosud známe jen nepřesně. Reálná je tedy jak možnost, že bude vlna plochá s maximem na incidenci 2000, tak i to, že bude maximum pětinásobné (což by se ovšem pravděpodobně v hlášených číslech neprojevilo, protože by se narazilo na strop PCR testování a řada lidí by se navíc začala samovolně chránit). 

Důležité je zdůraznit, že průběh nadcházející vlny kromě vlastností viru a vnímavosti  obyvatelstva také nemalou měrou závisí na míře brzdění nákazy prostřednictvím trasování, testování, karantén a izolací, přičemž tento systém brzd byl v obavě před ochromením pracovišť v posledních týdnech zásadně oslaben. To je ovšem dvojsečná zbraň, protože znamená strmější růst a kulminaci na vyšších hodnotách. Nakonec nelze vyloučit ani možnost, že se tento systém úplně rozpadne, například kvůli neochotě k elektronickému samotrasování či tlaku na další obory, kde bude možná „pracovní karanténa“.

Stejně jako u infekcí je velice obtížné předpovídat vývoj hospitalizací, jejichž počty začnou výrazněji růst až v okamžiku, kdy začnou růst počty infekcí ve starších věkových kategoriích. Dá se očekávat, že neočkovaní budou mít větší pravděpodobnost hospitalizace než očkovaní (viz výše), přičemž s nejmenší pravděpodobností se do nemocnice dostanou ti, kteří v poslední době dostali posilující dávku

Dá se též velice těžko odhadnout, zda bude nárůst hospitalizací ohrožovat kapacitu zdravotnictví. Pokud by poměr hospitalizovaných tvořil jedno procento nakažených jako například v Británii, kritickým 1000denním příjmům do nemocnic by odpovídala týdenní incidence 7000, která ovšem nebyla ani zdaleka dosažena ani v „nejhorší“ Francii. Pokud by však poměr hospitalizací k nákazám byl horší, například odpovídající USA, což lze bohužel vzhledem k o mnoho menší proočkovanosti naší populace očekávat, dosažení kritické hranice by bylo pravděpodobnější. 

Co se týče možného narušení běžného života z důvodu karantén, je nutno vzít v úvahu, že možný vrchol nákazy na incidenci 3000 v produktivních věkových kategoriích znamená za současného nastavení (pětidenní karanténa pozitivních a pracovní karanténa asymptomatických) zhruba tříprocentní absenci (negativní kontakty budou v práci až do případného vypuknutí symptomů a kontakty lidí v produktivním věku ostatně nebudou trasovány), což se nezdá být ohrožující hodnotou.

Možná opatření

Vzhledem k tomu, že je počet případů s těžkým průběhem zatím nízký (z cca 37 tisíc případů varianty omikron potvrzených diskriminací skončilo pouze 122 hospitalizací, což činí pouhých 0.33 %), soustředila se dosud přijatá opatření hlavně na zachování běžného fungování společnosti, ať už šlo o zavedení režimu test-to-stay ve školách, zkrácení a zmírnění karantén a izolací či nejnověji omezení trasování. Je však třeba si uvědomit, že se nákaza zatím šíří z větší části mezi mladší populací, a pokud se rozšíří i do zranitelné populace, zdravotní rizika a riziko přetížení zdravotnictví se náhle stanou vážnými. Je tedy potřeba mít v záloze prostředky, jak v takové situaci jednat.

Průměrné počty rizikových kontaktů, zdroj PaQ Research

Standardním postupem v takové situaci je omezení rizikových kontaktů, přičemž se nedá očekávat, že je lidé v nejbližší době omezí dobrovolně. Jak je vidět na grafu výše, počty těchto kontaktů v poslední době spíše stoupají a i obavy lidí z pandemie se spíše snižují (viz průzkum Život během pandemie). Tento trend je pravděpodobně důsledkem poklesu nakažených na konci minulého roku a uklidňujících výroků znějících v médiích i z úst politiků. Proto a z důvodu postupné adaptace obyvatel na permanentní pandemickou situaci je aktuální situace charakteristická především tím, že si lidé málo uvědomují možná nebezpečí. Vládní komunikace není jasná, stejně jako nejsou jasná sdělení aktuálních opatření.[3]Situaci například zkomplikovala i záměna pojmů izolace (tedy ochranná doba při pozitivním PCR testu) a karanténa (dříve používaná pro ochrannou dobu po kontaktu s pozitivní osobou, … Continue reading Přitom nebezpečí tu rozhodně hrozí, a to jak jednotlivcům, tak i společnosti, zejména pokud vlna udeří s větší silou.

Vzhledem k tomu, že se rozšíření nákazy do zranitelné populace asi již nedá zabránit, primárním prostředkem pro zmírnění následků je teď osobní ochrana ohrožených, zejména aplikace posilujících dávek – při komunikaci na toto téma se přitom nesmí zakrývat, že jejich efekt rychle vyvane, a zdůraznit, že jde o dočasnou ochranu pro tuto zimu s tím, že na podzim budou pravděpodobně k dispozici vakcíny nové generace. A ačkoli je efekt základního očkování menší, lze doporučit vzhledem k určité ochraně, kterou poskytuje, i ono. To samozřejmě předpokládá, že bude směrem k zranitelným, zejména neočkovaným, komunikováno, že u nich riziko vážného průběhu není zanedbatelné. 

Samostatnou kapitolou je očkování dětí, jimž vakcíny též poskytují ochranu před vážným průběhem onemocněním covid-19. V současné době je možné očkovat děti již od 5 let  Podle našeho Monitoringu očkování: očkování dětí ve skupině 5–11 po prvním měsíci byly v České republice naočkovány méně než 4 % této věkové skupiny, s tím, že existují markantní rozdíly mezi jednotlivými okresy. Jednou z možných příčin nízké proočkovanosti může být malý počet očkovacích míst, tedy horší dostupnost vakcinace a nutnost překonání více překážek (místních, časových) při jejím dosažení. V kontextu šíření varianty omikron a možného omezení veřejné dopravy pak může jít pro některé rodiče o obtížně řešitelnou situaci.

V komunikaci úřadů si také zaslouží pozornost ona většina obyvatel, která dodržuje opatření, testuje se, a i za cenu ztráty času a komfortu se dala očkovat, a přitom se mnohým stane, že je nová varianta nakazí. Proto je třeba opakovaně zdůrazňovat, že očkování kromě osobní ochrany pomáhá zmírňovat následky aktuální vlny ať už tím, že  snižuje pravděpodobnost nákazy, byť jen částečně, ale hlavně potenciálně ulevuje zdravotnímu systému. 

V případě, že by vzhledem k rychlosti šíření hrozilo zahlcení zdravotnictví či kolaps fungování důležitých odvětví, bylo by potřeba přistoupit k opatřením omezujícím rizikové kontakty, případně činícím je bezpečnějšími. Největší potenciál pro redukci skýtají pracovní kontakty (zde by se dalo uvažovat například o motivaci k home office) a volnočasové kontakty (hromadné akce či restaurace), přičemž by současný koncept ON měl vzhledem ke změněným okolnostem být urychleně nahrazen nějakým vhodnějším (v krátkém období vzestupu vlny se nabízí vyžadování testů od každého). V úvahu by přicházelo i opětovné zpřísnění karantén. Po omezenou dobu trvání vlny se pak nabízí vyžadování nošení respirátorů uvnitř.

Martin Šmíd, Luděk Berec, Ludmila Hamplová, Lucie Michálková, Jan Trnka

Centrum pro modelování biologických a sociálních procesů (BISOP)

info@bisop.cz

References

References
1 Skutečný počet je vyšší, my zde uvádíme jen ty, u kterých byla provedena diskriminační PCR, která potvrdila variantu omikron.
2 Tato čísla budou spíše vyšší, protože v rizikových skupinách, které se spíše dostanou do nemocnice, je podíl očkovaných vyšší než v celé populaci, na základě čehož je tento odhad činěn.
3 Situaci například zkomplikovala i záměna pojmů izolace (tedy ochranná doba při pozitivním PCR testu) a karanténa (dříve používaná pro ochrannou dobu po kontaktu s pozitivní osobou, nyní používaná jako ochranná doba 5 dní po pozitivním antigenním testu).