Na tiskové konferenci 7. ledna se Český rozhlas zeptal ministra Blatného na aktuální stav trasování. Ten uvedl, že sedmdesátiprocentní úspěšnost během 24 hodin je při “těch obrovských počtech fantastický výsledek”.
Obáváme se, že s panem ministrem nemůžeme souhlasit a to hned ze dvou důvodů.
Zaprvé nejsou jasně stanovené cíle trasování
Trasování sledujeme již od první vlny a pravidelný monitoring trasování publikujeme na těchto stránkách od listopadu. V jeho prvním vydání 23. listopadu 2020 jsme psali (a ptali se MZ): “Pokud má být funkční trasování pojistkou rozvolňování opatření, je klíčové vědět, podle čeho budeme tuto funkčnost posuzovat. Zajímalo by nás tedy především, jak jsou definovány cíle projektu, kritéria úspěchu a jaký je časový horizont jejich plnění”.
Ani po devíti měsících fungování Chytré karantény nejsou jasně stanovené cíle, tudíž není možné hovořit o výsledcích jako fantastických či neuspokojivých.
Bohužel jsme v žádných dostupných materiálech tyto cíle nenašli a MZ na náš dotaz neodpovědělo.
Za druhé nepovažujeme současné hodnoty za uspokojivé
V reportech Chytré karantény se jako hlavní indikátor objevuje počet případů vytrasovaných do 24 hodin. Po několik týdnů byl v reportu přímo zmíněn cíl “90% případů vytrasovaných do 24 hodin”, ten ovšem poté z reportů zmizel. Tento cíl je též zmíněn v v materiálu schváleném vládou 25.5. 2020 Chytrá karanténa 2.0 (“V ideálním případě̌ by prodleva mezi oznámením o pozitivním testu a nařízením karantény všem dohledaným kontaktům neměla být delší́ než 24 hodin, maximálně̌ však 48 hodin”). Reporty nadále uvádějí tato čísla.
Pokud posuzujeme hodnoty oproti tomuto cíli, výsledky uspokojivé nejsou.
Jak je vidět na grafu A, za poslední tři týdny trasování pozitivních osob této hodnoty nedosáhlo nikdy, a v některých svátečních dnech se pohybovalo velmi nízko – okolo 20%. Pro rizikové kontakty byly hodnoty po většinu období okolo 50%, až v posledních čtyřech dnech (od 4.1.) se hodnoty pohybují mírně nad 90%. Budeme rádi, když tento trend (nejspíš způsobený zapojením profesionálních call center) bude pokračovat.
GRAF A: Procento pozitivních případů a rizikových kontaktů vytrasovaných do 24 hodin, 14.12.2020 – 8.1.2021, celá ČR
Data Chytré karantény stejně jako v minulých týdnech ukazují velmi odlišné hodnoty po krajích – od cca 80 – 90% pro pozitivní i rizikové kontakty v Ústí, Jihočeském kraji, Zlíně a Moravskoslezském kraji až po trasování pozitivních případů do 24 hodin nižší než 40% v Plzni, Hradci Králové a Karlových Varech (období 2.1.2021 – 8.1.2021).
Počet trasovačů o svátečních dnech byl opět nedostačující
Ministr Blatný dále uvedl: “Vzpomeňme se na podzim, kdy jsme si mysleli, že ve chvíli, kdy bude přes 6 000 nakažených denně, že nebudeme schopni trasování zajistit. Tak to se neděje.” Opět zcela nechápeme logiku tohoto výroku – pokud předpokládám, že bude více nakažených denně než dříve, nastavím kapacity trasování podle tohoto vyššího předpokladu.
Není to složité – dostatečné kapacity budou v okamžiku, kdy se podaří naplnit cíle – například 90% vytrasovaných do 24 hodin. Pokud se cíle nepodaří plnit, nejsou kapacity dostatečné.
V grafu B je dobře vidět pokračující problém nedostatečného počtu trasovačů o svátcích a o víkendech, na který opakovaně upozorňujeme a který se odráží v nízké rychlosti trasování v těchto dnech (viz graf A). Doufejme, že ke zlepšení opět dojde pomocí profesionálních call center, u nichž by mělo být jednodušší plánovat dostatečné kapacity.
Graf B: Celkové počty trasovačů v ČR po dnech (kteří ten den uskutečnili alespoň jeden hovor), 14.12.2020 – 11.1. 2021
V grafu C je možné pozorovat, že v posledních týdnech se průměrný počet případů každý týden hrozivě zvyšuje (na 12 700 denně v týdnu 4.-10.1.), k výraznému navýšení počtu trasovačů došlo až v posledním týdnu (z 1000 na 1520).
GRAF C: Denní průměr nových případů (data MZČR) ve srovnání s denním průměrem počtu trasovačů (pravá osa), po týdnech 30.11. – 10.1. 2021
0,7 hlášených rizikových kontaktů není důkaz omezení kontaktů
Hlavní hygienička Jarmila Rážová uvedla 6.1. na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví správné číslo – cca 0,7 rizikových kontaktů/pozitivního (průměr za posledních 7 dní z reportu k 6.1. je 0,69). Ovšem s nesprávnou interpretací: „myslím, že fungují ta opatření, která byla přijata. Protože jsme ve stupni pět, tak je poměrně nižší míra mezilidských kontaktů”.
Tento výrok už komentovali naši kolegové z BISOP. Sociolog Dan Prokop ve svých sociologických výzkumech odhaduje počet rizikových kontaktů v prosinci na 4 až 5, tedy o poznání vyšší číslo než 0,7. Nutnost věnovat pozornost klíčové otázce zvýšení spolupráce občanů (testování, nahlašování rizikových kontaktů, dodržování izolace/karantény) uvádíme v každém vydání monitoringu od listopadu.
Počet rizikových kontaktů/pozitivního se pohybuje v rozmezí 0,7 – 1,3 od konce listopadu do posledního sledovaného týdne.
Chtěli bychom zde doplnit další otázku, týkající se trasování.
Na počet rizikových kontaktů/pozitivního mají vliv hlavní tři faktory.
1. Skutečný počet rizikových kontaktů
2. Ochota občanů identifikovat své rizikové kontakty
3. Kvalita hovorů KHS s pozitivními
Graf D ukazuje, že celostátní průměr cca 0,7 ukazuje velké rozdíly mezi kraji. Stálo by tedy za to podívat se na faktor 3 – zjistit (například pomocí náslechu hovorům), proč ve Zlínském kraji mají třikrát vyšší čísla než v Plzni.
GRAF D: Počet rizikových kontaktů/pozitivního vytrasovaných v období 2.-8.1. podle krajů
Eva Blechová, Jakub Drbohlav, Pavel Hroboň, Laboratoř veřejných politik BISOP